You are mine

Kapitola 36

Bohužel toho večera si měl Joon pořádně zjistit, jestli opravdu Mark odešel pryč nebo se jen přemístil aby lépe viděl a slyšel. Joonova zrada ho na tolik naštvala, že neváhal a šel udělat co slíbil.

Mark se vydal je svému autu, ze kterého vytáhl lahvičku s práškem, roubík s pouty a injekci.

Mark pov

,, Jde se na to". Šel jsem zpět k oknu kde mají pokoj a chvíli jsem přemýšlel jak bych se mohl dostat do jejich pokoje, ale díky bohu mi pomohl strom, který sahal až k jejich oknu.

Vlezl jsem tedy do jejich pokoje a viděl jsem, že Joon má svoji vodu na nočním stolku. Usmál jsem se jelikož se mi to hodí, ale nejdříve Jin.

Jin pov

Zdál se mi hrozný sen o Markovi jako by byl u nás v ložnici. Pomalu jsem se posadil a šel do koupelny si opláchnout obličej, jenže když jsem vyšel ze dveří pokoje někdo mě zezadu chytil, nasadil mi roubík a spoutal ruce.

Tenhle hlas jsem nechtěl už nikdy slyšet,, Ahoj Jinie ". Mark mě táhl zpátky do ložnice kde mě hodil na Zem a začal něco sypat do Joonovi vody.

Začal jsem zkusit řvát i s roubíkem a povedlo se. Joon se probudil a nevěděl co se stalo.

Joon pov

Viděl jsem Jina s roubíkem a pouty, ale když jsem se podíval vedle něj stal Mark. Okamžitě jsem se rozběhl k němu a chtěl mu dát pěstí, jenže obyl rychlejší. Nakonec jsem schytal ještě pár ran a zůstal sedět před stolkem. Nahmatal jsem svoji vodu, ale Jin začal kroutit hlavou.

Napil jsem se a Mark se začal smát.,, Čemu se směješ "? Mark se nepřestal smát a hodil na postel injekci.,, Idiote byl v tom jed Joone. Příště si dávej pozor koho klameš".

Začalo mi být blbě a zavíraly se mi oči. Poslední co si Pamatuji než jsem jistě zemřel byl brečící Jin a Mark co ho bral z pokoje.

Takže jooo. Je tady po hodně dlouhé době kapitola a omlouvám se, ale nebyla chuť ke psaní. Nicméně doufám, že si kapitolu užijete a mám vás rád ^w^.

Rapmon564