Forgive me baby

Nenavidim to.

Ráno jsem se probudila, protože mi zvonil budík. Nechtělo se mi do školy, nenavidim to tam. Prosadila jsem se. Nohu jsem měla už lepší a dokázala jsem se postavit na ni. Šla jsem k zrcadlu. Nachytala si roztrháné džíny, dlouhé černé triko, černou podprsenku a tanga. Oblekla jsem se viz foto. Ortézu jsem si sundala už. Vzala si batoh, telefon, cigarety, peněženku a klíče. Dala to batohu a šla dolu se obout. Obula jsem si boty, zamkla a šla. Vůbec se mi tam nechtělo. Zachvíli jsem byla u školy, slyšela jsem jak se o mne zase baví pomlouvají mě. Rychle jsem vesla do školy a do třídy. Sedla si když na mě začali řvát, už je tady ta kurva, špíno, zabij se. Držela jsem svoje slzy. Nevím proč mi to dělali. Nic jsem jim neudělala. Cely den probíhal strašně, neustále mi nadávalo. Těšila jsem se domu. Potom co 6 hodin i skončilo jsem rychle vyběhla ze školy a šla domu. Odemkla jsem a šla do koupelny. Rozbrečela jsem se vzala si ziletku a brečela, brečela jsem a rezala se do ruky. Chyběl mi můj bratr, rodina, mrzelo mě, ze se moji spoluzaci ke mne chovají tak. Nic jsem jim neudělala. Až jsem měla ruku celou od krve přestala jsem, nic jsem necítila, jen tu bolest u srdce. Chtěla jsem si stoupnout, ale neslo to motala se mi hlava a tak jsem pockala. Potom jsem si stoupla, opláchla ruku a obmotala ji obvazem a šla do zahrady. Cigarety mi dělali dobře, ale já se venku opět rozbrečela. Kourila jsem jednu za druhou a vše mi bylo jedno. Zas mi došla sms.
Neznámé číslo: Brzo se uvidíme.
Všechno toto mě deptalo, všechny ty neznámé sms, kde mi neustále někdo vyhrožuje. Měla jsem všeho dost. Šla jsem zpět do domu. Udělala si rychle jídlo a šla do pokoje. Dala jsem si vanu, lehla do postele a usnula. Ráno mě opět probudil budík. Takhle moje dny pokračovaly až do pátku. Cely den jsem ve škole poslouchala posměšky na mě, nadávali my, a já si do pátku stihla pořezat celou ruku.
Je pátek jsem doma ze školy už, jediné štěstí je, ze budeme mít teď 14 dni volna. Budu mít klid. Někdo mi volá, na obrazovce se ukázal David.
D: Ahoj, tak mě napadlo, dlouho jsem tě neviděl, nechceš něco podniknout ?
E: Ahoj, asi ne promiň ahoj.

Z pohledu Davida:
Dlouho jsem ji neviděl, tak jsem ji zavolal jestli nechce něco podniknout. Řekla ze tipla to. Bylo mi to jedno. Oblékl se a sel k ni. Něco mi nesedělo. Došel jsem zvonil, ale nikdo neotevřel. Zkusil jsem otevřít a slo to. Byla v kuchyni. Měla na sobě mikinu a šedé leginy. Sel jsem k ni a pevně ji obejmul.

Co tady děláš ? Promiň, chtěl jsem tě vidět. Neřekla nic a asi si to objetí užívala, protože mě obejmula a přitáhla mě víc. Hladil jsem ji po zádech. Stali jsme tam tak 5 minut. Pak jako by si uvědomila co děla a odtahla se a šla. Věděl jsem kam. Šla na terasu a já za ni. Sedl jsem si a rekl. Emo, kde mas vlastně rodiče ? Zarazila se podívala se na mě a řekla víš, moji rodiče jsou právníci. Neustále jezdí pryč. A sourozence nemáš ? Když řekl slovo sourozence zabolelo mě to. Řekla jsem ne. Viděl jsem na ni když jsem se ji zeptal jakoby se zasekla a bylo ji smutno. Víš napadlo mě, když si tu teď sama, nechceš jít k nám ? Určitě ti bude lip a nebudeš sama. Asi ne promiň. Ne neberu jako souhlas takže jdu do tvého pokoje zabalim ti par věcí a půjdeme. Byla ticho. Sel jsem do jejího pokoje, šla zamnou. Sama si vzala tašku přes rameno naházela tam par věci, nějakou kosmetiku, hygienu. Říkám hotovo ? Ano odpověděla. Vzal jsem ji tašku obuli jsme se, zamkla a šli jsme. Teď jsem zas otevřel já dveře a říkám pojď.