Age does not matter

Prolog

"Perrie jestli okamžitě nevylezeš z tý postele tak na tebe vyliju studenou vodu! A myslím to vážně!" slyšela jsem za dveřmi Jade. 

"Už vstávám tak mlč!" zakřičela jsem zpátky a začala se hrabat z postele. Jak já to vstávání nesnáším. Jenže vzdělání nepočká. Vstala jsem z postele a protáhla se. Pěkně mi zakřupalo v zádech. Nazula jsem si papuče a vyšla ze svého pokoje. Přišla jsem do kuchyně a u stolu seděla Jade a pila džus. 

"Dobré ráno" zašvitořila tím nejvyšším tónem jakým umí a já mylslela, že přijdu o sluch. 

"Dobré" zabručela jsem a nalila si taky džus. Jade dopila džus a a sklenici položila do dřezu. 

"Jo, Perrie. Volali tvoji rodiče..Tento víkend nepřijedou, ani Niall. Mají nějakou víkendovou vernisáž v Paříži a tvůj bratr má angínu" smutně se usmála. Bezva, tento měsíc vůbec nepřijeli.

"Mám takový pocit že na mě rodiče kašlou" povzdychla jsem si a upila si džusu. Jade se na mě smutně podívala a pak se usmála.

"Jsi na druhém konci světa, není jednoduché se sem dostat" pohladila mě po rameni a usmála se. 

"To je jedno, co ten tvůj včerejší pozdní příchod?" zalaškovala jsem a ona zrudla jak rajče. 

"No..já...měla jsem rande" odpověděla mi tenkým hláskem a já začsla ječet jak pominutá. 

"Jade je zamilovaná..zamilovaná..zami-.Auuu!" pohladila jsem si vlasy za které mě Jade zatahala. 

"Zlmkni! Byli jsme spolu jen na procházce a v kině" zase se začala červenat. 

"Říkám že jsi zamilovaná!" zavískala jsem. 

"Běž se radši převlíkat ať stihneš školu nádhero" muckla na mě a já nahodila poker-face. 

"Už jdu." vyplázla jsem na ni jazyk a ona na mě taky.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyšla jsem z pokoje kompletně upravená a oblečená i s botama. Přišla jsem do kuchyně ale po Jade ani stopy. 

"Jade!" zakřičela jsem ale neozvala se. Šla jsem k ní do pokoje a uviděla jí celou skrčenou na posteli. 

"Jade? Stalo se něco?" přiběhla jsem k ní a klekla si před její postel.

"Nic, jenom mě rozbolelo břicho, asi krámy" zkusila se přes bolesti usmát ale vyšel z toho jakýsi prapodivný úšklebek. 

"Klidně běž, dneska to nezvládnu." popohnala mě. 

"Ok., já jdu, vrátím se kolem třetí. Neumři mi tady." Pohladila jsem ji ochranářsky po hlavě a opustila  byt. Dostala jsem chuť na kafe a proto jsem se ještě cestou stavila do SturBucks pro své oblíbené frapučíno. V kavárně se to hemžilo lidmi a já si musela vystát velkou frontu. Když jsem se dostala na řadu objednala jsem si své oblíbené karamelové frapučíno a zaplatila za něj. Vzala jsem si kelímek do ruky a vykročika ke dveřím. Otevřela jsem je a ucítila jsem náraz. Mé karamelové frapučíno jsem měla vylité na svých šateck a botech. Koukala jsem na tu spoušť a v duchu si nadávala. 

"Moc se omlouvám slečno" podívala jsem se na majitele toho hlubokého trocuh chraplavého hlasu. Přede mnou stál muž s havraními vlasy. Mohl mít tak 35. Měl mírné strniště a celkově byl takový snědší. Byl docela sexy.

"To-o je v pořádku" vykoktala jsem a vrátila jsem se do reality. 

"Není, ušpinil jsem vám oblečení. Dovolte mi abych vás pozval na kávu." Usmál se a odhalil řadu jeho bílých zubů. 

"Není třeba, nestíhám do školy. Nechte to tak" Odpověděla jsem mu a mírně se usmál. 

"Dobře, tak mi tedy dovolte abych vás pozval na kávu odpoledne." Řekl mi a prohlížel si mě. 

"Dobře, přijímám vaši nabídku pane.."

"Malik. Zayn Malik." Usmál se. 

"Smím vědět vaše jméno?" zeptal se mě a v očích se mu blýsklo.

"Perrie Edwards." Potřásli jsme si rukama a dívali se přitom navzájem do očí. Měl je nádherně čokoládové. 

"Dejte mi prosím vaše číslo, zavolám vám ohledně té odpolední kávy." Natáhl ke mě ruku se svým telefonem a já mu vyhověla. Podala jsem mu telefon zpátky a on si ho schoval do kapsy u svých černých džín a podíval se na mě. Nevěděla jsem co říct a taky už jsem měla málo času a musela se jít ještě převléct. 

"Těšilo mě, ale už budu muset jít. Musím se převléct a jít do školy." Usmála jsem se na něj a on přikývl.

"Mě taky těšilo slečno. Uvidíme se odpoledne." Přikývla jsem a vyšla z kavárny, naplněná smíšenými pocity. 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ahoj. Je to zatím prolog a já doufám že se líbí. :) Prosím Votes a Komenty. :) Moc děkuju.