Po tragickém setkání s Eleanor byl Harry docela slušně nasranej, takže jsme šli rychle do té restaurace, která byla překvapivě blízko.
Oba dva jsme stáli před luxusní restaurací "Beachwood cafe". Hazza se na mě podíval kulišáckým pohledem a řekl: "Jdeš nebo tady budeš ještě stát?". Pro tentokrát jsem já táhl Harolda do vnitřku restaurace.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zastavil jsem u mladé zrzky. Řekl jsem svoje jméno a příjmení. Něco vyhledala a mile řekla: "Ano pane Tomlinsone, máte tady objednaná dvě místa. Je to tak?". "Ano ano, je to tak, jak říkáte". Odvětil jsem a mrkl na tu holčinu. Ta se roztomile uchechtla zavedla nás k našemu stolu, který nesl číslo dvacet osm. Poděkoval jsem jí a ona už běžela zase na zpátek.
Harry si mezitím naštvaně sundal bundu a dal jí přes řidli. Chtěl jsem mu jako pravý gentleman pomoc, ale on na mě zasyčel "nech mě!", tak jsem ho teda nechal. Musel jsem nad tím zakroutit hlavou, ale to na mě nemohl koukat, takže mě solidně pokáral pohledem. Trochu jsem se omluvně usmál a myknul jsem rameny. Následně jsem si stáhl bundu a konečně se posadil k lehce nasranému Haroldovi. Podal jsem Harrymu jídelní lístek, aby si něco vybral. Ten mi ho z ruky vytrhl a odfrkl si. Poté jsem si vzal i svůj a něco jsem si vybral.
"Tak co si dáte mladý pane?". Řekla mladá pinglice. "Já si dám rare steak s lanýžovou omáčkou a k tomu prosím bramborovou kaši a k pití jen vodu. Děkuji... A ty miláčku?". Řekl jsem a hodil očko na Hazzu. Ten se stydlivě usmál a jeho pohled zahučel v jídelním lístku. "Já si dám to stejné". Mrkl na pinglici, ta poděkovala a odešla do kuchyně. "Heeeej Loui, potřebuju na záchodě s něčím pomoc. Mám dole takový problém. Až vstanu, vydej se za mnou". Jak řekl, provedl jsem. Jen co se zvedl a nebyl už vidět, jsem se zved a zamířil si to za ním.
Z pohledu Harryho Hned jak jsem zašel za dveře, jsem viděl jak se Lou zvedá a jde sem. Využil jsem toho, že jsem se schoval za dveře a vyčkal na něho (to víte, být vyšší se vyplatí. Mám na něho lepší výhled). Jen co se otevřeli dveře, jsem ho chytl pod krkem a zatáhl jsem ho do nejbližší kabinky a rovnou zamkl. Nechceme aby nás nějaký čumič očumoval ne? Otevřu oči a ve dlaních držím blonďatého klučinu, který na mě vystrašeně kouká. Rychlostí blesku otevřu dveře a pustím vystrašeného kluka z ruky. Ten se na mě podívá a rychle uteče směr východ. Zpoza dveří se teď vynořil Lou, celý rudý od smíchu, málem se válel na zemi. "Tyyyyy, pojď sem. Tak teď z tebe vyšukám duši!", jak jsem řek, jsem udělal. Teď jsem už chytl správnýho muže za krk a odtáhl ho do kabinky, kterou jsem následně zamkl. Ztrhal jsem z Louiho jeho červenou košili, kterou jsem omylem hodil do hajzlu, ale nakonec se namočil jen rukáv, takže cajk.
Mezitím ze mě sundal bílou košili, kterou následně zkopal někam pod záchod.
"Harry? Můžu být top?". Zakňučel Lou. "Jasně, že můžeš být miláčku, ale prvně z tebe vyšukám tu duši!", odpověděl jsem a skousl jsem jemně jeho ušní lalůček. Lou na mě vytřeštěně koukl, ale pak si skousl dolní ret.
