Celá nemocnice se proměnila v jeden velký blázinec.
Zmizel pacient. Blue Wess, pacient zmizel.
Kamerové záznamy vymazány. Nikdo neviděl do Blueho pokoje někoho vcházet ani vycházet. Vozík z jeho pokoje byl také pryč, ale viděl někdo někoho táhnout vozík po chodbě? Když už jo, neuvědomovali si, kdo ho táhnul.
Felix držel slzy na kraji. Měl pocit, jakoby to byla jeho chyba, ale zároveň se snažil něco udělat. "Volej Samuelovi," řekl Violet, která byla očividně mnohem více v šoku. Nepřítomně začala prohledávat kapsy svého kabátu, Felix nevěděl, jestli si vůbec uvědomuje, co dělá.
"Violet!" okřikl ji, když už se rozešel ke dveřím, aby prohledal nemocnici. Nebo aby upozornil ostatní, že zmizel pacient. Ani nevěděl, co dělat první.
"N-nemám telefon," zakoktala. "Mám ho v autě, j-jen jsem chtěla tady nechat Bluemu věci a hned vypadnout-"
Felix si povzdechl. "Musíme zkusit prohledat nemocnici, třeba jsou ještě tady. Zaběhnu na sesternu, upozorním je a zavolám odtud Samuelovi, jo?"
Violet přikývla a vyběhla ze dveří. Felix se už málem otočil a běžel za ní, když si všiml Blueho telefonu na stole. A tak ho popadl, naťukal heslo (kdysi u něj v autě zahlédl, že má heslo prostě jen jedna, dva, tři, čtyři) a mezi kontakty našel Samuela. Zatímco telefon vytáčel, vyběhl z Blueho pokoje-
"Ano, bráško?" ozvalo se po druhém pípnutí.
Felix běžel k jednomu ze zadních východů. "Tady Felix. Stalo se-"
"Oh, jasně. Blueho přítel," přerušil ho Samuel a Felix se zarazil. Přítel? "Respektuji váš vztah, ale myslím, že my dva spolu zrovna nevycházíme, takže-"
"Blue zmizel!" vykřikl Felix, aby ho umlčel. Rád by si vyslechl, o čem Samuel mluvil, protože cože? Přítel, vztah? O co šlo? Ale situace byla bohužel vážná a neměl na to čas.
"Cože?" zeptal se po chvíli ticha Samuel s ledovým klidem.
"Blue zmizel," zopakoval. "Místo něj na pokoji byly jen narafičené polštáře. S Violet teď prohledáváme nemocnici. Dříve tu byli dva chlapi a tvrdili, žes je poslal ty. Jeden měl takové tetování ptáka na krku-"
V ten moment Samuel bez jediného slova hovor tipl. Felix se zastavil a zmateně se na telefon podíval, ale pak mu asi došlo, proč to Samuel udělal. Pravděpodobně hned věděl, o co jde a šel to řešit. A Felix měl pocit, že to nebude pěkné.
Jakmile došel k prvnímu zadnímu vchodu, nic neviděl. Ani Blueho, ani stopy po tom, že by tady někdo projížděl s vozíkem. Z kapsy vytáhl svůj mobil a zavolal na sesternu, aby jim řekl o pohřešovaném Blueovi. V tu chvíli začal ten pravý zmatek.
Uzamknout všechny vstupy. Nikdo nesmí dovnitř ani ven. Trvalo hodinu, než pracovníci prohledali celou nemocnici. Ale Blue nikde.
Když už se všechny vstupy zase otevřely a nemocnice se relativně vrátila do normálního chodu, Felix došel do vestibulu a vyčerpaně se posadil. Co teď? Podíval se na Blueho telefon. Nenapadlo ho, co by mohl udělat.
Do pár minut se vedle něj posadila Violet.
"Víš něco?" zeptal se jí, když uviděl, že si byla pro telefon v autě, který teď držela v ruce.
Zavrtěla hlavou. "Samuel to nebere. A nevím moc, o co jde. Samuel s Bluem hodně věcí přede mnou tají, jako bych snad byla nějak slabší než oni. Takže ani o tomhle moc nevím a teď si přijdu naprosto bezbranně. Doufám, že je Blue v pořádku," zašeptala.
ČTEŠ
Late Night Sinners
Novela JuvenilJakmile Felixovi sundali ten otravný kus látky z očí, chvíli mu trvalo, než si zvykl na to náhlé světlo po několika hodinách ve tmě. Několikrát zamrkal. Zaostřil. A i když pořád neměl tušení, co se děje, rozhodně by nečekal, že Blue, jeho nejlepší k...