část devátá

313 16 0
                                    

„Už jsem myslela, že to nikdy neuděláš," zamumlala mi do ucha a zahihňala se. Znovu mě políbila. V zádech jsem cítil pohledy všech přítomných. Připadalo mi, jako by se hudba zastavila a všichni zírali jen a jen na nás.

„Nechceš jít někam bokem?" zašeptal jsem a chytil ji v pase.

„Tanec už tě omrzel, Draco?" popíchla mě. „Dojdu se jen rozloučit s ostatními."

Vytrhla se mi z objetí, přestože jsem ji pevně držel. Sledoval jsem, jak běží k Potterovi a Longbottomovi, aby si s nimi vyměnila pár slov. Oba se pohlédli směrem ke mně a Potter na Hermionu nesouhlasně zavrtěl hlavou. Naposledy mu cosi řekla a utíkala zpět ke mně.
„Tak můžeme jít?" vypískla nedočkavě.

Procházeli jsme se ruku v ruce hradem, chvíli co chvíli jsme zastavovali, abychom se schovali před noční hlídkou. Využili jsme situace, kdy jsme na sobě byli pevně přimáčknutí a znovu se  vášnivě líbali. Její rty, ochucené alkoholem a nateklé četnými polibky chutnaly skvěle. Nemohl jsem se jí nabažit.

„Kam teď? zeptal jsem se po chvíli, když jsme se úspěšně vyhnuli paní Norrisové ve Filchově závěsu a já v rozkroku začínal pociťovat kapánek těsno.

„O něčem bych věděla. Tam nás nikdo hledat nebude," šibalsky poznamenala a za límec mě táhla chodbou. Zastavili jsme se až před prefektskou koupelnou. „Lesní vůně," pronesla heslo a zamrkala na mě.

Vešli jsme dovnitř a vůně místnosti nás úplně pohltila. Množství koupelí tu muselo zanechat aroma viset všude ve vzduchu na století dopředu. Hermiona postupně uchopila mnohočetné kohoutky a začala nám napouštět vanu.

„Jaká jsem?" zeptala se zvědavě a zasmála se.

„Pěkná potvůrka," řekl jsem. „Pojď ke mně." Natáhl jsem ruku a stáhl ji k sobě do vany plné pěny. Posadil jsem si ji obkročmo na sebe, Hermiona posílená punčem se ani trochu nebránila. Políbil jsem ji na tvář a postupně sklouzl ke rtům, které byly vším tím líbáním už pěkně zrůžovělé. „Jsi tak sladká," zamumlal jsem jí do krku a znovu ji políbil. Zaklonila hlavu a ke krku mi tak s požehnáním umožnila lepší přístup. Neposedné vlasy jsem jí odhrnul stranou a jemně ji políbil na hruď a pak na levou bradavku. Uchechtla se a políbila mě. Rukama mi zajela do vlasů a přitáhla si můj obličej blíž k sobě. Moje ruce zajely pod teplou vodou přímo k jejím bokům, které jsem pevně chytil. Jedna ruka jí sjela po mé hrudi a také zmizela pod vodou. Cítil jsem, jak její prsty obkroužily mou maličkost. Věnoval jsem jí překvapený výraz. „Jsi si tím jistá? Tohle už je o dost víc než přátelství," popíchl jsem ji. Místo odpovědi mě opět políbila a přikývla. Přitáhl jsem si ji za zadek blíž k sobě a jemně ji nadzvihl. Ve vodě jako by nevážila téměř nic. Prsty jsem jí obkreslil hranu boků, pevného zadku a skončil jsem u jejího klína. Slastně vzdychla, když jsem zajel k jejímu nejcitlivějšímu bodu.

„Draco," uniklo jí mezi steny. Mé jméno jako by fungovalo jako zázračný spouštěč. Chytil jsem ji a pomalu ji na sebe znovu posadil. Zasténala, když dosedla na můj vzrušený klín. Pohybovali jsme se v tom slastném rytmu, dokud se Hermiona neprohla v zádech a nevykřikla mé jméno. Na vrchol jsem se dostal téměř okamžitě po ní.

Moje malá Miss Malfoy, zamumlal jsem si pro sebe, zatímco mi v náručí po dalším kole usínala. Pohladil jsem ji po vlasech a spočinul na jejím rameni.

Z vany nás muselo dostat až slunce, které se barevnými sklíčky oken dralo se svítáním dovnitř. „Tak se uvidíme na snídani," zahihňala se, zatímco se rychle soukala do vzduchem navlhlého oblečení. Políbila mě a zmizela ve dveřích.

Miss Malfoy |Dramione ✔️ Kde žijí příběhy. Začni objevovat