Nikdy Neopustím (MooTTem) [Dokončeno]

Budu muset!

*Pohled Vity*

Když jsem se vzbudil dejzr ještě spal, nechal sem to. Ale bylo mi divný že tam nebyli kluci, je teprve 8:00. Šel sem se umýt a nasnídat. Když sem přišel do kuchyně seděl tam u stolu Sam a Maty, něco si povídali a mě to bylo celkem jedno. Najednou mě maty okřikl

*MaTTem: tam na stolku máš rohlík s čajem tak si ho vem.

Vzal sem si ho a šel si ho sníst k televizi.
Jen tak sem seděl na gauči čumněl na nějakou kravinu v televizi a v tom za mnou přišel Domča se stejnou snídaní.

*Pohled Dejzra*

Vzbudil sem se jako poslední. Jsem schopnej vstát klidně ve dvanáct takže mi to ani nepřišlo divný.
Když sem přišel do kuchyně vzal rohlík, čaj a šel sem si sednout do obýváku kde už by Vitaa a sednul sem si vedle něj. Koukal na nějakou kravinu v televizi.

Chvíli sme se bavili o tom co budeme potom dělat, za nějakou tu chvíli přišli Moon s Matym a strašně se smáli. Nějak sem to neřešil a Vitaa očividně taky ne.

*Pohled MaTTema*

Když Sam dojedl a dopil, poprosil mě jestli by sem mu udělal ještě jeden čaj, odkýval jsem na souhlas a vzal jeho práznej hrneček a položil ho na kuchyňskou linku. Dal sem vodu do varný konve a nechal vařit. Když se to uvařilo vzal sem to a chtěl to nalít do toho hrnečku. Ale co já nemehlo neudělal že? Ta konvice s tou horkou vodou mi spadla na zem, sice sem se nespálil ale bylo to po celý zemi. Sam se mi strašně smál, já se taky začal smát je tak strášne cute když se směje. Utřeli jsme to a ještě strašně vytlemený sme šly ke klukům do obýváku sledovat s nima telku.

*Pak Vitovi cinkl mobil*

*Pohled Vity*

Podíval jsem se na svůj telefon a vidím správu od táty

(Vím že se Vitaa nejmenuje Víťa ale nechci sem psát vitaily)

Víťo musíš hned přijet tvoje mamka měla autonehodu a leží v nemocnici přijeď prosím

V: jo hned sem tam

*Vitaa: kluci já budu muset nutně odjet moje mamka měla autonehodu a je v nemocnici moc se omlouvám ahoj.

*MaTTem: al...
Ani to nedořekl Víťa si vzal věci a hned jel.

*Pohled Vity*

Jel sem hned vlakem na letiště do Bratislavy sice je to celkem dálka ale za chvíli jsem tam byl. No chvíli hodina a půl, jel sem nějakým expressem abych tam byl co nejdřív. Hned sem si koupil i letenku a nasedl na letadlo do Prahy.

Strašně sem se bál ale moje maminka to zvládla a když sem přijel už byla celkem v pohodě i na mě mluvila byl jsem hodně rád.

*Pohled Moona*
Celkem mě to překvapilo, ale asi to bylo fakt vážný když odjel takhle rychle.

Ale je to škoda když zítra odjede i Domča... mom-oment to by ale znamenalo že tu budeme s Matym sami. Ale ne... Ona vlastně přijede Klára, nebo jako ne že bych se na ni netěšil ale kdyby jsem tu byl jen já a Maty bylo by to lepší.
Ale to je jedno.

*Domča: A maty ty tu zůstaneš když tu bude jen Sam?

*Maty: jasně že jo, přece nepojedu domů

*Domi: ok, jen sem se zeptal

*Maty: ale stejně přijede Klára.

*Pohled MaTTema*

Když sem si uvědomil že tu budu se Samem sám, sice s Klárou ale ta bude stejně většinu času zavřená v pokoji. Tak já nevím mám mu říct co k němu cítím? Tak mám příležitost ale nevím.

Tohle je asi poprvé kdy se těším na to že dejzr odjede.

Tak tohle jsem psala extrémně dlouho a už nemám čas takže papa u dálší kapitolky sluníčka. A málem bych zapomněla takhle kapitola má 645 slov takže je to asi nejkratší co sem kdy napsala teda když nepočítám tu mojí strašnou první FF. Jinak díky za krásných 10 přečtení♥️