Hria-Katka

První návštěva Hria

A... vylezl obří mravenec velký jako my. ,,Ahoj, jmenuji se Kjon a budu váš průvodce světem Hria" natáhl k nám přátelsky ruku. Moment...já nepiju, ani neberu drogy tak co to sakra je?! Podívala jsem se na Kubu, byl úplně stejně zmatený jako já. ,,Ahoj, jmenuji se Jakub a jsem ze Země." ,,Těší mě, ale nejsem tu proto abych se tu vybavolal, mám úkol" Kjon mluvil docela naléhavě. ,,Jaký úkol?" zeptal se Jirka. Kjon se usmál. ,,Vzít vás do světa Hria, souhlasíte?" zeptal se Kjon. Jak jako souhlasíme? A s čím? To nechápu. ,,Co je to Hria?" zeptal se Jirka. ,,Taková hra řekněme" odpověděl Kjon. To zní dobře. ,,Já to beru" řekl Kuba. ,,Já taky" odpověděla jsem. ,,No...já asi...taky" řekl potichu Jirka. ,,chyťte se mé ruky" poručil Kjon. Poslechla jsem, kluci taky a kolem nás se začaly zvedat modré šestiúhelníky, které okolo nás postupně vytvořily kruh a najednou jsme se objevily na květinové louce s velkým stromem. Větve toho stromu byly těsně nad zemí a sahaly do délky. Bylo mi divně, přestala jsem cítit modřinu na ruce, hlad, žízeň a myslela jsem že mám o deset kilo méně. ,,Vítejte v Hria, můj domov a váš momentálně také. Musíte se dostat na vrchol žebříčku a vrátíte se domů, vše potřebné naleznete ve vašich hodinkách" potom se rozloučil a zmizel. ,,To asi nebyl moc dobrý nápad co?" zkusil žertovat Kuba. ,,No, co teď budeme dělat? Nevím co to s námi udělalo, ale až přijdeme domů tak budeme mít pěknej problém" panikařil Jirka. Podívala jsem se na hodinky, malý dotykový displej a tři tlačítka: jídlo, voda a zdraví. Pod displejem se objevila šedá čára a za ní bylo napsáno XP. Utrhla jsem hrst květin a kousek šedé se naplnil modře. ,,To je jak minectaft, ale bez tý animace" oznámila jsem klukům. ,,Hustý!" řekl Kuba. Jirka došel k nejbližšímu stromu a bouchnul do něj pěstí ,,auuu!!!! Do háje!!" Křičel. Kuba se mu začal smát ,,ha ha ha moc vtipný" řekl Jirka a mnul si ruku. ,,Sirko!" dorážel Kuba. ,,Hele! Nechte toho." Napomenula jsem je. Kuba našel kámen a větvičku, chvíli něco dělal a v ruce držel sekeru. Potom došel k tomu stomu a pokácel ho. Všechno dřevo se mu vešlo do batohu. ,,Medival dinasty, celkem" ,,jak se tu staví?"zeptal se Jirka. Zjistila jsem že se do batohu můžeme podívat všichni a dokonce si z něj i brát věci. Vzala jsem si dřevo našla jsem na hodinkách možnost stavět a objevila tam spoustu věcí. ,,Pojďte sem!" křičel z dálky Kuba. Vylekal nás a tak jsme se s Jirkou rozběhly za ním. Před námi stála obyčejná dřevěná chata a na dveřích byla napsaná naše jména. Jako první vlezl dovnitř Kuba ,,čistej vzduch". Uvnitř byly dvě postele: dětská a manželská,  krb, truhla a skříň. Jako první nás zaujala truhla a tak jsme jí otevřely. Na dně ležela sekera, meč a luk. ,,Meč mám já" vzal si ho kuba, ,,já luk" zareagovala jsem okamžitě. Jirka pokrčil rameny a vzal si sekeru. ,,vypadá to že příbytek máme tak co se tu trochu rozhlédnout?" navrhl nadšeně Jirka. S Kubou jsme dobře věděli že Jirka miluje počítačové hry. Šli jsme lesem, najednou se před námi objevila vysoká věž střežena golemi, katapulty, vlky a malým drakem. Spadla mi čelist, drak!? to jako vážně. Z pevnosti vyšel kluk, byl vysoký, hubený, rezavé vlasy a modré oči, byl hezký, ne sakra hezký, mé myšlenky přerušil Jirka který mně zatáhnul za strom ,,pšššt". Prošel těsně okolo nás, nasedl na draka a odletěl.

Kapitoly by měli vycházet jednou týdně někdy i dvě, ale někdy jsem líná takže smůla😂