Hria-Katka

Level 15!

Ráno mě vzbudil zvuk kopyt. Otřásal se celý "dům". Kluci spali jako zabití. Podívala jsem se z okna a viděla stádo překrásných bílých koní s lesklou stříbrnou hřívou a rohem. ,,Jednorožci" vydechla jsem. Uprostřed stáda byl jednorožec se zlatým rohem to bude určitě vůdce pomyslela jsem si. Byl nádherný, světle modré oči s kapkou zelené, hříva jako ze stříbra, leskla se jako diamant a ten roh jako vyrobený ze zlata. Nemohla jsem odtrhnout oči. Asi jsem se měla lépe schovat, protože si mě všiml, podívala jsem se mu do očí. To byla blbost, jako na povel se všichni otočili a utekli. ,,na co tak civíš" smál se mi Alex. ,,umm...na nic"
,,Dobré ráno" zívl Jirka. ,,na levelu 15 se nám odemkli pasti, malá děla a větší truhla." No ten Alex je jak encyklopedie ,,neměl by někdo vzbudit Kubu?"zeptal se Jirka. ,,Nech to na mě" pronesl s ďábelským úsměvem Alex a potom zařval ,,HOŘÍ!!!" Kuba se z postele zvedl jako raketa a asi se mu zamotala hlava, protože padl hned zpátky ,,co!? Kde!? Jak!?" ptal se a přitom se zmateně rozhlížel kolem. ,,Klid v pohodě nic se neděje" musela jsem ho zklidnit. I přesto se pět minut vzpamatovával. ,,Musíme jit do lesa pro dřevo a jídlo" řekl Jirka. Tam se mi opravdu nechtělo, po zkušenosti s trollem se mi při pohledu na mech zvedal žaludek. Kuba se šel obléknout, Jirka připravit zbraně a Alex seděl na židli se zamyšleným  výrazem. Doufám že potkáme toho koně. Do takzvané "kuchyně" vešel Kuba ,,můžeme vyrazit". V lese jsme pokáceli pět stromů a vraceli se zpátky do chaty. ,,Možná by nebylo špatné jí rozšířit" uvažoval Jirka. Naštěstí to nebylo nijak těžké a nevzalo to ani moc dřeva. Jirka s Alexem přistavily dvě místnosti a já s Kubou taky. Kuchyně byla střed, po levé straně byly Jirkův a Alexův pokoj a po pravé můj a Kubovo. Uvnitř jsme si každý dali svou postel k sobě a stůl s židlemi posunuli doprostřed. Hned to vypadá mnohem lépe a ani to nezabrao tolik práce. Nová chata se mi líbila a hlavně jsem se už nemusela chodit převlékat do lesa. ,,Myslím si že to byla dobrá investice, tohle bude náš dům eště dost dlouho" řekl pyšně Kuba. ,,Ale nemáme nic k jídlu" pokrčila jsem rameny. ,,Tak mi řekni, když půjdeš lovit zvěř co si vezmeš: meč, luk nebo sekeru hmm?" zeptal se Kuba. ,,luk" řekli jsme s Alexem na stejně. Aha už to chápu. ,,Tak jdem" řekl Alex. U palouku jsme si vlezli do keře a hlídali každý pohyb. Vběhli na něj ti jednorožci, Alex už mířil na toho se zlatým rohem. Ne ne ne ,,ne!" strhla jsem mu luk, minul. Ufff povedlo se. Jednorožci znovu utekli. ,,Holka bláznivá co teď budeme jíst!?" rozkřikl se Alex. ,,Sou tu bobule tak trhej" odsekla jsem. Kuba s Jirkou už na nás čekali ,,Mohly jsme mít koně kdyby nebylo Kačky" asi si myslel že na mě budou kluci řvát nebo co, protože když se nic nedělo naštvaně odešel do svého pokoje a práskl dveřmi. Tohle mě mrzelo a navíc toho na mě bylo už trochu moc. Po tvářích se mi neovladatelně spouštěli slzy. ,,Neboj to bude dobrý" řekl Kuba a chytl mě kolem ramen. ,,Jo, nevšímej si ho zítra ho to přejde, přece nemůže zabíjet koně" přidal se Jirka. ,,to nebyli koně, ale jednorožci" vzlikla jsem. ,,Tak je normální, zabíjet Jednorožce!" naštval se Kuba. ,,Nech to být, přinesla jsem nějaké lesní plody" ,,lepší než nic" řekli kluci a už si cpali plnou pusu. ,,Tak mi taky něco nechte!" okřikla jsem ty nenažrance a když se začali přetahovat o batoh musela jsem se smát.

Pardon že tak pozdě, ale já si vždycky večer ráda sednu a jdu si psát. Tahle kapitola sice byla odpočinková, sle nebojte od příští kapitoly to bude zajímavé (doufám)😊