10. kapitola: Hřiště

433 39 2
                                    

„Za včerejšek se omlouvám." Řekl mladík, když mířili po cestě směrem k famfrpálovému hřišti.

„Alespoň už víš, jak je vodní monstrum nebezpečné. Nebýt silného kouzla, probouralo by se mi až do komnat." Harry kývl. Předchozí den byl skutečně děsivý.

„Už chápu, proč máš všude věčně takovou tmu." Severus se uchechtl a chytil mladého muže za ruku. „Nebojíš se, že nás někdo uvidí?" dlouhovlasému muži blýsklo v očích.

„Co si o mě myslíš? První věc, kterou jsem udělal, když jsme se sešli na nádvoří, byla, že jsem na nás použil zastírací kouzlo."

„Mám štěstí, že mám za milence někoho tak šikovného."

Vánoční přání [drabbles Snarry] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat