One Shots-Larry- (Louis tops)

Be mine, bloody darling

Popis: Upír a člověk. Tohle by spolu nemělo fungovat. Tedy alespoň to tak bylo, než se potkali tihle dva. Louis a Harry.

"Co to máš?" Zeptal se zvědavě Harry a ukázal na pytlíček jakési tmavé tekutiny, kterou držel druhý muž v ruce a usrkoval z toho brčkem.

Víte, Harry byl odjakživa velmi společenský člověk, který se s každým dal do řeči. Tedy když vstoupil do vlaku jedoucího z Manchesteru do Londýna a našel kupé, které bylo obsazeno pouze jedním pohledným mužem, neodolal. Harry byl pyšný na svou orientaci. Vlastně, kdokoli se na něj kdy podíval, řekl si, že přímo zapadá do škatulky typických homosexuálů. No, od toho tu nejsme.

Když Harry poprvé zahlédl muže, který mohl být zhruba tak v jeho letech, první myšlenka, která ho napadla byla, jak zatraceně sexy ten chlap vypadá. Seděl v kupé sám u okna a pozoroval krajinu kolem. Harry neviděl jediné zavazadlo, ani batoh. Byl podzim, takže muž měl na sobě dlouhý černý kabát a černé džíny, které k Harryho radosti, byly dole ohrnuté. Dále celkem draze vypadající, naleštěné boty. Harrymu jakoby poskočilo srdce a ihned do kupé vstoupil. Muž si ho nadále nevšímal a hlavu nechal odvrácenou na stranu. Kudrnatý si tedy sedl přímo naproti. Po chvilce se vlak rozjel a muž zpod kabátu vytáhl daný pytlíček s tekutinou. Věnoval Harrymu rychlý pohled, snad jakoby hodnotil, zda má pokračovat, než brčko zapíchl přímo doprostřed a hladově se napil. Dostáváme se tedy zpátky k otázce, kterou vyslovil kudrnatý, poté co cizinec vypil několik doušků.

"Džus, duh?" Odpověděl mu muž se silným přízvukem tak, jako by jeho otázka byla hloupá a očividně se mu za ni vysmíval. Hned nato usrkl znovu, tentokrát mnohem pomaleji, jeho oči pozorně sledujíc kudrnáčka.

"Aha-" zakuckal se Harry, "myslel- myslel jsem.." nervózně pokračoval, nevědíc jestli to říct nahlas.

"Myslel sis co, andílku?" Zasmál se brunet, "že je to krev?" zatřepal s pytlíčkem a usmál se tak, že odhalil své bílé zuby, nyní ušpiněné od červené tekutiny. Harrymu se sevřelo hrdlo. Jasně že historky o existujících upírech slyšel. Jeho starší sestra ho jimi strašila, když byl menší, ale ještě nikdy žádného nepotkal, ba na ně skoro již nevěřil.

Ale- ale když si teď kudrnatý muže znovu důkladně prohlédnul, uviděl, jak je jeho pokožka bledá. Ale přece neměl žádné špičáky! A sluníčko mužovi svítilo přímo do tváře. Ne, Harry by přece neměl takové...štěstí? aby nastoupil k upírovi do vlaku, že ne?

Z jeho přemýšlení ho vytrhlo další mužův smích.

"Ať ti to nevleze do hlavy, andílku," mrkl na něj, a ačkoli Harry nechtěl, zčervenal se pod tou přezdívkou.

Chvíli bylo ticho. Muž pouze usrkával dál své pití a sem tam hodil po kudrnáčkovi laškovný pohled. Harry se snažil pozorovat ubíhající krajinu, ale pohled od muže nedokázal odtrhnout. Již několikrát otevřel pusu, aby něco řekl, ale pak si to rozmyslel a pusu opět zavřel. Byl viditelně nervózní a to muže těšilo snad ještě víc.

Harry se snažil nenápadně po očku pokukovat a lámal si hlavu s tím, zda si z něj muž jen vystřelil nebo to myslel vážně. V hlavě se mu mísily dva hlasy, kdy jeden z nic křičel, že přeci by si upír jen tak neotevřel plný sáček krve ve vlaku, a druhý zase, že nikdy vlastně nebylo vědecky prokázána existence upírů a jeho štěstí nebo neštěstí, že by na něj narazil je nulová.

Muž se znovu ušklíbnul, snad jako by uměl číst jeho myšlenky. Doprdele- co když opravdu může číst lidem myšlenky, pomyslel si kudrnáč a zpanikařil. Nato se modrooký muž nahlas zasmál. Harrymu spadlo srdce až do kalhot.