Pohled Magie
Očima jsem zamžourala po mém malém pokoji a protřela si je. Místnost byla celkem tmavá takže jsem usoudila, že bude brzo ráno. Podívala jsem se na hodiny a bylo 6 hodin ráno. To není zas tak brzo pomyslela jsem si . Měla bych si pohnout první den na střední. Ať si na mě hned nějaká učitelka nezasedne.
Nastupuju na střední ve Forks chodila tam i moje teta a můj strejda. Tam se poznali. Tam je to místo kde se navždy a když říkám navždy myslím tím navždy ,spojily jejich osudy. Možná, že tam taky najdu někoho s kým budu až do mé smrti. Ach jo teta Bella a strejda Edward to maj tak lehké když zijou navždy. Celkem nefér, ale stejně jsem radši vlkodlak. Alespoň nemusím pít něčí krev. Hodila jsem si na sebe širokou, černou,pánskou ,dlouhou mikinu a silonky. Rychle jsem si natáhla černé podkolenky s proužkama a na záda hodila můj nový batoh. U nás ve Forks nemůžete vynechat deštník. Je málo dní kdy tu neprší. Vyšla jsem z mého pokoje a zamířila do ledničky. Ach už to tak asi bude můj každodenní rituál. Zase stojím už tři minuty před otevřenou ledničkou. ,,Mami? Mami? Co si mám vzít na svačinu?..." hele abych se přiznala dělám to každé ráno přijdu k ledničce čumím do ni cca. 3 minuty a pak se zeptám mamky co je na jídlo..... ,,na lince máš toust" ozvala se mamka z obýváku. ,,Zase jdeš pozdě.... nemůžeš si jednou nastavit budík ?!" .... ,,ne takhle mi to vyhovuje" ,, Magie?!" ,,co zas?!" ,,slovník!" ,,vždyť Jo " protočila jsem očima. Hodila jsem si svačinu do batohu a rychlým krokem jsem se vydala ke dveřím a doufala jsem že mě toho dnes ušetří ,,ať se ti daří ve škole vlčátko" nope neodpustí si to nikdy si to neodpustí já nwm jak mu to už mám vysvětlit. ,,Tati?!! Já už nejsem malá !!" Vyletěla jsem z bambusově hnědých dveří naši malé ,,chatky,,. Sice to mám po cestě do školy zakázané, ale co oči nevidí to srdce nebolí... proměnila jsem se v podobu černého vlka a běžela do školy co nejdál od sídla tety a strejdy. Můj táta ani máma na tuhle školu nechodili. Taťka chodil do rezervace protože meli s Cullenovymi dohodu. Dnes však žijeme ve volném míru .Mamka není odtsud. Skoro nic o ni nevím. Vlastně toho o rodičích vím hodně málo. Běžím lesem a už jsem skoro u školy. Radši už se proměnim do lidské podoby. Nestojím o problémy . Co muže být lepší je mi 15 , jdu na novou střední , noví přátele noví hezcí kluci, nové zajímavé předměty ach jak ja se těším. Kráčím přes parkoviště v chladném dešti a na zemi se začínají dělat kaluže. Náročně stoupám po vydatných schodech a nahoře to zahlédnu.....počkat ne vážně počkat tohle nemá být drama. Ne vážně to není drama
.
.
.
.
.
.
Tak jsem si řekla ze bude pokračovat tento příběh doufám ze vás bude bavit druhá část příběhu ❤️
~Lexie~
ČTEŠ
Kouzlo Vtisknutí (TS)
WerewolfQuiletové nejsou jediný druh vlkodlaků, ale ne všichni žijí po smečkách. Jsem Ari. V deseti letech jsem zjistila že jsem vlkodlak, teď je mi 17. Moje máma při mojem porodu zemřela a tátu jsem nikdy nepoznala takže jsem byla sama.
