Úryvky jen tak každý o něčem jiném

1. krátký text o něčem random

Co se to děje?? Vždyť s tebou něco je?! Proč už nejsi taková jako dříve?! Tolik jsem toho zažili a ty mi to takhle oplácíš. Od rána do večera jsme byli jen spolu. Já a ty. Bloudili jsme ve vesmíru. Plavaly v převelikém modrém oceánu, s vlnkami, které nás vždy pohoupali. Dívali se do korun stromů, kde listy se hýbali kvůli větru přicházející z východu. A nebo jen se rozplývali nad běloučkými mráčky plující po nebi. Špičky pyramid byli ostré, jako někdy ty. Natož teprve hrany vysokých budov v přeplněných velkoměstech. Někdy nám z toho bolela hlava, a tak jsem se šli schovat do jeskyní, kde jen svíčky posloužili, abych na tebe viděla. Za dlouhou dobu v podzemí mi vyhládlo. Byla čas se přesunout do krychlových domů ve kterých jídlo bylo. Spoustu slin nám z pusy šlo než jsem se odvážila to sníst. Chvilku bylo vedro, chvilku zima. Sněhové vločky padali na nás, ale potom zas slunečné paprsky hladili nám tvář. Nepřetržitě hádali se spolu jaká varianta je nejlepší, ale nakonec jsem se jen občas sjednotili. Výsledek to byl ovšem legendární než přišlo něco další. Nejen křik a nervy na pochodu jsme spolu měli, jenže ty jsi byl vlastně jen moji obětí. Ano to je ono, že bych za to přeci mohla já. Někdy jsem tě úplně odkopla a někdy jen na pár minut s tebou byla. Zapomněla se o tebe postarat, aby si mi na oplátku vrátila to co potřebuji. Bez toho bych byla jako sněhulák v létě. Pamatuješ ještě na toto téma. Jako bych se asi zbláznila. Za moje chování se ti omlouvám. Nezasloužila sis ho, avšak chyba je teď na tvé straně. Odmítáš se mnou mluvit a jen tvrdě trucuješ, že i to bílé tenké plátno z toho brečí. Přestaň tak skřípat, neboť to ještě zhoršuješ. Děláš tahy, které moji ruku bolí a oči několikanásobně více.

Už to chápu ty netrucuješ. Poslední okamžiky se mnou ti zbývají a snažíš se co nejdéle to vydržet. Nechceš mě opustit a nahradit někým jiným. To ani já na to nedokážu pomyslet. Jenže nemůžeme být spolu do nekonečna. Jednou přijde čas a naše cesta se rozdělí. A ten čas nadešel. Zasloužíš místo tmy mezi odpadky, strávit čas na výjmečném místě. Neboj se budeš vypadat dobře, sice ne jako, když jsme se poznali, ale nikdy neztratíš to o co se nejvíce strachuješ. Cítit se důležitě a být k něčemu. Navždy budeš v mém srdci a v myšlenkách, které jsou ty nejbáječnější stvořeny pomocí tebe. Ještě tě dvakrát otočím a hotovo. Uložuji tě tam, kde klid na tebe čeká. A to do mého kufříku s věcmi na mé chvilky odpočinku a radosti. Po každém otevření spatříme se spolu a zážitky nikdy nezapomenu. Jen se musíš smířit, že někoho cizího si najdu, bohužel tak to už bývá. Jednou skončí stejně jako ty a pak další budou následovat, ale byla jsi skvělá PASTELKA.