Úryvky jen tak každý o něčem jiném

Přemýšlet jde, ale vrátit ne

Přemýšlet jde, ale vrátit ne - situace vytržená z příběhu

Stojím na místě a koukám zdrceně do dáli na rybník. Tady by i špendlík šel slyšet, jak dopadne na tvrdou zem. Na hladině rybníka se odráží malé, ale krásné světélka. Jsou to hvězdy. Přála bych si teď být místo člověkem spíše hvězdou.

Nic nemusí.........nic neřeší......jen si tak lítá......tam někde ve vesmíru. Kde je vše možné a nemožné. Tam, kam naše oko nedohlédne.

Z rukou pouštím svoje černé balerínky, které měkce dopadají na jemně šedý písek. Zavírám oči a snažím se zahnat tu úzkost, která mě chce ovládnout. Zahnat tu bolest břicha co jsem smutek zanesl. Ten pocit, že nic nezmůžu. Osamělost, která tu přetrvává a přetrvávat bude i nadále.

Zaryju do mokrého písku svoje prsty u nohou. Je to příjemné a hlavně uklidňující. V hlavě se mi ozývají hlasy. Na tolik, že je z toho hádka. Slzy se mi sbíhají, ale já je co nejvíce zadržuji, tam kde jsou. Uvnitř mě.

Už nemám sílu to držet na uzdě. Slzy mi začnou i přes moji vůli téct po tvářích a moje nohy jsou jako dvě párátka, které neudrží moji váhu a tak spadnu koleny napřed do písku. Začíná mi být zima. Cítím slaboulinký větřík, který naznačuje chladnou noc.

Nevypadám na to, že bych se dokázala vzchopit a jít dál. A proč asi, když to skončilo, tak jak to mělo být. Kdyby někdo neudělal to co udělal. A kdyby bylo více času nebo méně možná by to bylo jiné. Možná by přece jen slunce nepřekryl mrak. Jenomže to jsou jen pouhopouhé spekulace a dohady.

Musím to brát optimisticky. Co když to tak mělo být. Co když takhle zní můj osud. Je vůbec osud dán nebo ho může kdykoliv ovlivnit?

Myslíme si, že náš osud si řídíme my sami. Jak pak si, ale zařídíme jak a kdy umřeme. To přece z nás nikdo neví. Teda jestli-že nejsi sebevrah nebo si najmeš vraha ,který tě zabije přesně v tuhle hodinu, kterou chceš. Prostě a jednoduše je to záhada.

Zajímalo by mě, jestli by to moje rozhodnutí v životě mohla změnit. A jaké by to mělo následky. Samozřejmě, že je pozdě. Čas nejde vrátit. Co kdyby tahle rozhodnutí co jsem si zvolila byla třeba hroší nebo lepší co jsem si zvolit mohla. To je to o co my jde. Měla bych se teď hůř nebo lépe.

Jsi zrovna někde na určitým místě a čteš si tuhle knihu. Něco jsi už zažil v tvém životě. Byli tam pozitiva i negativa. Neobejde se to ani bez rozhodnutí a činech, které by si vzal zpátky a změnil je. Jak by ta změna mohla, ale dopadnout na zbytek toho co se odehraje dál?

---------------------------------------------------------------------------

Konec - psycho.butter.fly