my memeboy ; minsung

𝑡𝑟𝑒𝑖𝑧𝑒

Po skončení mé směny v útulku jsem naposledy obešel mé malé chlupaté oblíbence a věnoval jim poslední dnešní pohlazení.
  Když mě ale zasáhla realita, že se mám seznámit s někým, kdo ke mně na sociální síti vzhlíží, stáhl se mi žaludek.
  Roztřeseně jsem vydechl a snažil se přemýšlet nad něčím, co mě uklidní.
 
Než jsem ale stihl s něčím přijít, objevila se ve dveřích mně dobře známá tvář.

"Minmin!" zasmál jsem se, když si mě přitáhl do objetí. Věnoval mi hřejivý úsměv a pokynul hlavou ke dveřím. Z věšáku jsem sebral svůj kabát a šálu a s Minovou rukou kolem mých ramen jsme procházeli dlouhou chodbou.

Když jsme vyšli na ulici, která touhle dobou byla poměrně rušná, už tam stáli Jeongin a Hyunjin. Jinnie měl tvář rozzářenou nadšením z celé téhle situace. Ale jestli to bylo kvůli ruce kolem mých ramen nebo Innieho nevědomostí, kdo vlastně jsem.

"Ehh ahoj-" začal jsem nejistým tónem.
"Ahoj! Tolik jsem o tobě slyšel hyung! Těšil jsem se, až tě poznám." Inův zářivý úsměv mi pomohl se trošku uvolnit.
  "Taky jsem o tobě už něco slyšel," Tázavě se na mě podíval. "samozřejmě jen to dobré" dodal jsem s úsměvem.

♡︎

"Haha hyung, někdo ti asi píše." poukázal Innie na můj rozsvěcující se display.  'Sakra, zapomněl jsem si vypnout oznámení...' pomyslel jsem si. 

'Notak Jisungu, mysli... řekni něco' křičel jsem po sobě v duchu.
"Ahh to je jenom skupina, co mám s kamarádama-"

Na to jen pokýval hlavou a s tichým 'mhmmm' pokračoval ve svém dortíku.
Min mi věnoval nepatrný úsměv a pohladil mě po ruce. Naopak Jin si tuhle situaci nadmíru užíval.

♡︎

"Hyung! Jsem rád, že jsem tě mohl poznat. Jsi vážně fajn, jak Minho hyung říkal hehe" usmál se Innie.
"Oh dík, já jsem taky rád. Někdy zase."
Kdyby jenom věděl-