Chci tančit jenom s tebou

EPILOG

O deset let později
Spokojeně jsem vytáhla čokoládové sušenky z trouby a odložila je na linku. Otočila jsem se pro čokoládovou polevu a periferním viděním jsem zahlédla mlsnou ruku, jak se natahuje po mých sušenkách, které byly až na večer. Otočila jsem se a jsem plácla osobu po ruce.

,,Pořád máš postřeh jako Beruška." protočil Adrien očima a já se dala do smíchu.

Lišácky se usmál, pevně mě chytl za boky a přitlačil ke kuchyňské lince. ,,Už jsem ti dneska řekl, jak ti to sluší?" zašeptal do mého ucha a dal mi letmý polibek na krk. Srdce se mi rozbušilo a i po tolika letech ve mě vyvolával motýlky.

,,Říkáš mi to v jednom kuse, Adriene." zamumlala jsem omámeně. Políbil mě na rty a já mu polibek opětovala. Vyzvedl mě na kuchyňskou linku a rukou mi zajel pod tričko. ,,Z-za chv-víli přijdou děti." mumlala jsem mezi polibky, ale on nehodlal přestat.

Sáhla jsem za sebe, kde se nacházela miska plná mouky, nabrala jsem si hrst a hodila jí na Adriena. Zmateně zamrkal než pochopil, co se přesně stalo a já se začala smát jako šílená. Rychle jsem seskočila na zem a začala utíkat kolem kuchyňského pultu.

Adrien byl ke mně otočený zády a já dostala strach, že se na mě naštval. Přešla jsem blíže k němu a pomalu se dotkla jeho ramene, jenomže on se otočil a vrátil mi moučný úder. Setřela jsem si mouku z očí a natáhla se pro další hrst. Utíkala jsem kolem pultu. Adrien se otočil, stál přesně na druhé straně.

Jenomže na nic nečekal a sklouzl se po pultu na druhou stranu. Chtěla jsem začít utíkat, ale on mi stihl chytil paži a pořádně za ní zatáhl, čímž jsem ztratila rovnováhu a padala dozadu. Adrien mě chytil za záda, tak že mě držel v záklonu.

Hleděli jsme si do očí a najednou zašeptal: ,,Vždy si byla můj sen." Tváře mi plály a slzy dojetí se mi draly do očí. ,,A ty vždy tím mým." Pomalu se ke mně sklonil a políbil mě na mé rty. Rukou jsem mu zajela do vlasů a on něco spokojeně zamumlal.

Náš polibek přerušila rána, když se otevřely vchodové dveře. ,,Šťastné a veselé!" zakřičela Alya. Pomalu jsem se odtáhla od Adriena, který nespokojeně zamrmlal. Zvedla jsem se z předklonu a táhla Adriena ruku v ruce do chodby.

,,Mami, Tati!" vypískla nadšeně naše malá sedmiletá holčička Emma. Popadla jsem jí do náruče a roztočila se s ní. Milovala jsem její roztomilý smích.

Dovnitř vešel Nino, který horlivě vyprávěl dvěma malým chlapečkům o autech. Když nás malý čtyřletý Louis spatřil, jeho očička se rozzářila a nadšeně se k nám rozeběhl.

Adrien si k němu klekl a dal si s ním pozdrav pěstí, říkaly tomu "super hrdinský pozdrav"
,,Čau parťáku!" zvolal Adrien a zvedl Louise do vzduchu.

Otočila jsem se k Alye, která držela za ručičku jejich malinkou holčičku Charlotte. Emma a Charlotte se narodily ve stejný den a už teď to byly nerozlučné kamarádky.

,,Děkujeme vám za hlídání."

Alya mávla rukou, jakoby to nic nebylo. ,,Charlotte si alespoň měla s kým hrát a Nino se vrátil do dětských let a horlivě vyprávěl oběma klukům ty největší kraviny." zasmáli jsme se a já pohlédla na klučinu, kterého držel Nino v náruči. Malý Tyler si zrovna bedlivě prohlížel zmenšený model autíčka. Vypadal jako přesná Ninova kopie.

Položila jsem Emmu na zem a ta hned popadla Charlotte za ruku a vlekla jí do pokojíčku, aby si mohli hrát. Vtom Alya vykulila oči, jakoby jí každou chvílí měli vypadnout z důlku a Nino se dal do smíchu.