"Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.
Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.
Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka." - Jan Skacel
Following
Sign up to join the largest storytelling community
or
Stories by bunie
kruhy pod očima
spánku nemám dost
i po celém dni spaní
unavená jsem z pravdy
a ještě více z lhaní
únavný je svět
a asi půj...
rozpad
těžko se to přijímá
všechny nás to zajímá
sledujeme svět, jak do temna padá
vždyť on je krásný, podívej, t...