20.část

405 30 0
                                    

"Ty si zůstaň u těhle vražednejch strojů a já jdu na jógu."Zakončím, protože bychom se tu dohadovali ještě dost dlouho než bychom se shodli.

Moc se na to netváří.

Stoupnu si na špičky a dám mu pusu.

"Uvidíme se za hoďku a půl."Vydávám se k odchodu. Čapne mě za ruku a stáhne k sobě. Políbí mě.

"Tak zatím méďo."Zasměju se.

"Tak tohle jsi přehnala."

"Já vím."Otočím se a pošlu mu pusu.

Beru si podložku a jdu doprostřed poloprázdné místnosti. Je nás tu osm. Všechno ženy. Dovnitř vejde mladý kluk.

"Vítám vás dámy."Zářivě se usměje. Jojo, polovina jde z pana 'Dokonalého' do kolen.

                                **

"Pořádně propněte ty nohy."Stoupá si za mě.

"Kdyby to víc šlo."Zamrmlám.

Položí mi dlaň na zádá a zatlačí. To si ze mě dělá pr*el?!

"Dobře..."Odejde ke slečně vedle mě."Zvedněte se dámy ještě se protáhneme a budeme končit."

Díky bohu. Možná, že kdybych se mordovala na nějakém z těch vraždících strojů, tak bych dopadla líp než tady. Bolí mě každý sval v těle. Zvednu se z podložky, rozkročím a ohnu se k pravému kotníku. Někdo se na mě natiskne zezadu až to ve mě hrkne.

"A ještě k druhému kotníku."Promluví za mnou Joe(To je předcvičovatel). Narovnám se a otočím se na něj.

"Jestli vám tohle tolerují ostatní dámy, tak budiž, ale na mě to neskoušjete."Píchnu ho prstem do hrudi, seberu svou podložku a odcházím, jak nejrychleji mi to namožené svaly dovolují. Vracím podložku na místo a jdu najít Woodyho. Stojí opřený u baru s pomerančovým džusem v ruce. Jdu k němu. Vezmu mu jeho džus a dopiju ho.

"To bylo moje."

"Díky."Zamrmlám."Už nikdy, opakuji nikdy, nejdu na tu pitomou jógu."

"Jo jseš spocenější než já."

"Jdeme se vysprchovat a pojďme domů."Říkám.

Otočí se na muže za pultem."Dejte mi dvě vody prosím."

Muž kývne a podá mu dvě flašky s vodou. Woody mu hodí na pult dvacetidolarovku a podává mi vodu. Odcházíme k šatnám, kde se rozdělujeme. Vysprchuji se, převleču a hodím propocené oblečení do tašky. Stáhnu si vlasy gumičkou a jdu do haly. Woody sedí na lavičce a čeká na mě. Usměje se na mě a zvedne se.

"Už jsem říkala, že už nikdy nechci jít na jógu?"

Bere mě kolem ramen a políbí mě na spánek."Příště to bude lepší."

"Ne, ne, ne žádné příště nechci ani slyšet. Nic takového."Kráčíme pomalu k autu.

"První týdny posilovaní vždycky bolí. Uvidíš, že to po několika týdnech bude dobrý."

"Ty to myslíš vážně, že jo?"Zeptám se mrzutě.

"Naprosto vážně."

"Ach bože. Ty mě chceš zabít?"

"Ne to rozhodně ne. Tak přístě půjdeš se mnou. Ukážu ti nějaké lehké posilovací cvičení, abych tě moc nestrhal a bude to lepší."

"Tak jo."Kývnu.

Otevře mi dveře u spolujezdce. Nasoukám svoje tělo dovnitř a zapnu si pás.

Zuju si boty a nohy si vytáhnu nahoru. Položím si hlavu na kolena.

Woody nastoupí.

"To tě to tak zřídilo?"Pohladí mě po zádech.

"Asi jo."Usměju se.

"Pojedeme k tobě nebo ke mě domů?"

"Třeba ke mě."

"Dobře."Nastartuje a vyjíždí.

                              ***

"Víš co? Za hodinu pro tebe přijedu a půjdeme na večeři a pak do toho kina ano?"Vychcrlí na mě přede dveřmi mého bytu.

"Tak dobře."Zaskočeně přikývnu.

Políbí mě a pak odejde. Odemknu dveře. Vcházím dovnitř a zavírám za sebou dveře. Tašky ze včerejšího nákupu nechávám za dveřmi a jdu se ještě jednou osprchovat. Po mé dvacetiminutové sprše, si vybírám něco na sebe.

Když jsem hotová musím jen čekat.

Yes MissKde žijí příběhy. Začni objevovat