Vůně inkoustu a starého papíru.
Tichý šustot stránek a pár posledních paprsků večerního slunce, pronikajícího dovnitř úzkými okny, za jejichž skly se rozkládá ztemnělý sad.
V tmavém koutě stíněném vysokými policemi se třepotá hřejivý plamínek svíce. O kousek dál na stěnu padá stín. V srdci té výsostné tůně klidu totiž sedí dívka, zcela ponořená do jiné skutečnosti; do skutečnosti jen pár milimetrů papíru vzdálené.
Ozve se vzdálené volání k večeři. Dívka zvedne oči, ještě chvilku nepřítomné a jakoby zamlžené. Pak se jí zorničky zaostří, s lítostí zaklapne knihu a odejde.
Protože ráj na zemi nikdy netrvá déle než prchavý okamžik.
***
Leden je za mnou! Uvidíme, jak to půjde dál, protože únor podle mě bude mnohem větší boj...
ČTEŠ
Slzičky panny Marie (DRABBLE VÝZVA 2021)
ContoNa začátku léta rozkvétají v loukách nachové hvozdíky. Mezi stébly zničehonic vykoukne spousta drobných kvítků, připomínajících Ježíšovu krev a slzy Matky Boží. Podobným způsobem se tady budou - doufejme - po celý následující rok objevovat týden co...
