Samotářka [HP FF]✔

8

Když byl čas večeře, Kelly se zvedla a šla do síně. Tam to probíhalo jako vždy profesor Brumbál něco řekl a pak jim popřál dobrou chuť.

Kelly moc hlad neměla, ale něco přece jen snědla, protože věděla že by pak večer hlad dostala. Stále si všímala pohledu co dostávala od mrzimorského stolu. Ano od toho chlapce, který se za ni v ten den stavil v knihovně.

Po večeři se Kelly opět vydala do pokoje už tam byly i další 3 dívky, které se chystaly ke spánku. Kelly se s nima moc nebavila, byla spíše uzavřenější typ.

Ležela v posteli a čuměla do stropu, opět nemohla usnout. Sedla si na postel vzala si tmavě zelený župan a hůlku z nočního stolku a šla se podívat do prázdné společenské místnosti, teda aspoň si myslela ze je prázdná.

Když tam přišla všimla si že oheň v krbu hoří, jako kdyby ho právě někdo přiložil. Šla blíž a viděla jak někdo sedí na gauči hned naproti krbu. Když šla ještě blíž poznala o koho se jedná. Byl to Draco.

,,Můžu?"

Řekla a ukázala na místo na gauči hned vedle Draca. Ani se na ni nepodíval jen kývl. Vypadal jakoby ho něco trápilo. Kelly se posadila a zahleděla se do jeho tváře.

,,Proč nespíš?"

Zeptala se Kelly zvědavě.

,,Proč ty?" Odpoví Draco otázkou.

,,Nemohla jsem spát."

,,No vidíš tak jsme tu ze stejného důvodu."

Draco přijde Kelly nějaký odtažitý, ale to je vlastně pořád.

,,Děje se něco?"

,,Je ti do toho něco?"

,,Um.... tak promiň... jen jsem chtěla vědět jestli je vše v pořádku." Byla trochu zaskočená.

,,Hah... vypadam tak?"

Na to Kelly neměla co říct, netušila co říct.
Draco vypadá že se trápí, ale nenechá si k sobě nikoho pustit tak jak mu mám pomoct? Proč se tak vlastně chová? Má nějaké tajemství co nechce, aby někdo věděl? Začala opět přemýšlet.

,,Draco... co se děje mě to můžeš říct."

Jen to dořekla a Draco se na ni úplně zhnuseně podíval, asi tak jako tenkrát na ty tři, předtím než na Kelly rozlili inkoust. Pak se jen zvedl a bez jakéhokoliv slova, prostě odešel.

Kelly netušila co to má znamenat, ale nejak najednou neměla náladu to řešit. Ještě chvíli tam seděla a poslouchala praskající dřevo v ohni. Když začala pociťovat únavu rozhodla se jít si lehnout.

Pomalu otevřela a zavřela dveře, aby nikoho nevzbudila. Sudala si župan, položila si hůlku na stolek a lehla si. Po chvíli upadla do říše snů.

><><><><><><><><><><><><><><><><>

Rak je tu další kapitola doufám ze libi můžete napsat koment a nebo taky dat hvězdičku budu moc rada pa.

~Barča