10.Díl - 13+

1K 75 2
                                    

Eeeeh, neumím psát 13+ díly, ale slíbila jsem vám je. Takže, tady je :D

Díval jsem se na to nejkrásnější stvoření. Jeho oči byly zavřené a řasy se mu lehce mihotaly. Je dokonalý, nemám ponětí, jestli cítí to stejně, co já. Avšak doufám, že je do mne bezhlavě zamilován stejně jako já do něj.

„Proč se na mě tak díváš?" usmál se a otevřel jeho blankytně modré oči.

„Já mám jinou otázku. Proč jsi mi to neřekl?" pohladil jsem jej po tváři. Trošku se zasekl a zadíval se na strop.

„Mělo to být překvapení, takže," zasmál se „Překvapení."

Zasmál jsem se také a své nohy jsem spustil z postele. „Půjdu nachystat snídani, za chvíli přijď," řekl jsem a odešel.

V lednici byla spousta vajíček. Umm, takže omeletu s jablečným džusem. Začal jsem připravovat ingredience k danému jídlu a pouštěl jsem se do vaření. Míchal jsem a hrál si s pánvičkou, dokud mě někdo neobjal kolem ramen.

„Nádherně to voní, Hazz,"

„Omeleta a jablečný džus," otočil jsem se na něj. „Na talíři jsou už nachystané bylinné chleby."

Loui se zadíval na připravený stůl a zajásal. Jeho reakci jsem se zasmál. Je jako malé štěně, ikdyž ... Přeci je vlk, to není zase tak odlišné. Začal jsem si mumlat uvnitř mojí hlavy a málem jsem spálil vajíčka.

„Jsou výborná!" usmál se s plnou pusou a pustil se do dalších soust, zatímco já jsem svoji snídaní jedl velice pomalu. Vychutnával jsem si ji, ale hlavně jsem si vychutnával jeho pohled a radost z mého vaření. Nikdy jsem pro nikoho nevařil, pouze pro sebe.

„Půjdeme koupit nějaké víno a ohňostroj?"

„Můžeme, ale chci šampaňské a novoroční přípitek,"

„Jak ten rok rychle uběhl, viď?" zakýval jsem na náznak souhlasu a přitom umýval nádobí.

„Hazz?" objal mě kolem pasu a já jen zabručel.

„Mám tě rád," přivinul se ke mně tak sladce, až málem mi mé srdce vypadlo z hrudníku.

„Taky tě mám moc rád," pohladil jsem jej po hlavě a vzal za ruku.

Společně jsme si sedli do obývacího pokoje, kde jsme se dívali na televizi doslova celé dopoledne. Ve dvě hodiny jsme se připravili na náš nákup a mohli jsme vyjet.

„Vezmeme bílé víno a to růžové šampaňské," zajásal Loui a vše naházel do košíku. Vydali jsme se směrem do oddělení s potravinami a přidali si nějaké jídlo na chlebíčky, jednohubky a obložený talíř.

„Hazza? Musím si ještě někam skočit, brzy se vrátím, zatím vyber ten ohňostroj," poznamenal Loui a vydal se pryč ode mě.

„Mohu vám s něčím pomoct?" usmála se na mě mladá blondýnka a hodila malý flirtovný pohled.

„Umm, jasně! Hledám nějaký ohňostroj na dnešní večer," zasmál jsem se „Něco dlouhého,"

„Tak to bych vám ráda doporučila mé číslo, to je dostatečně dlouhé," zasmála se a pohladila mne po ruce. „Jsem Claire,"

„Já jsem Harry, Claire," usmál jsem se na ní. Někdo však za námi zakašlal a přivinul se k nám.

„A já jsem Louis," natáhl ke Claire ruku a silně ji stiskl. „Jsem Harryho velmi dobrý přítel, velmi dobrý," zadíval se na ni naštvaným pohledem, ona jen bojácně ustoupila.

Wolfie (His Face Is Dark, But He's White) CZ - Larry StylinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat