Wolfie (His Face Is Dark, But He's White) CZ - Larry Stylinson

14. Díl - The Letter

Tisíckrát a tisíckrát jsem si přehrával větu, co pan Tomlinson řekl. Nevěděl jsem, jak na danou novinku zareagovat a tak jsem pouze seděl a hlasitě dýchal v tichém pokoji.

„Harry?“ zamával mi před obličejem muž, který nebyl otcem mého přítele. „Harry!“

Své smaragdové oči jsem přesunul na jeho obličej a párkrát rychle zamrkal.

„Víte, kdo je Louiho otec?“

„Harry, nenechal jsi mě to doříct,“ chytil mě za ruku a zadíval se mi do očí. „Nech mě povědět ti příběh, který ti odpoví na všechny tvé otázky,“ usmál se a přiklekl si přede mě.

„Začalo to, když jsem byl velmi mladý. Bylo mi nejspíše patnáct let a stále jsem nevěděl, co jsem zač. Ale měl jsem velmi blízkého přítele, který byl stejného druhu jako já. Častokrát jsme se pošťuchovali a prali. Byli jsme nejlepší přátelé na život a na smrt. Dokud mě naprosto neodstřihl. Začínal se bavit s partou kluků, která šikanovala spoustu lidí, a on neotálel a zapletl se s nimi opravdu hodně, celý se změnil. V den mých osmnáctých narozenin mi řekl, že si musíme promluvit. Částečně jsem se bál, ale byl jsem rád, že se mnou prohodí alespoň pár slov. Ale… To co mi řekl, mě zaskočilo. Řekl mi své tajemství a také mi řekl, že jsem stejný jako on,“ zasmál se a zakroutil hlavou. „Řekl mi, že jsem vlkodlak. Díval se mi do očí a říkal, že jsem mystické zvíře, které neexistuje. Zabouchl jsem mu dveřmi před obličejem a dalších pár týdnů jsem s ním nepromluvil. Dokud nepadl úplněk a já se nezačal měnit. Tehdy mi pomohl se naučit to ovládat a dlouhou dobu jsme se od sebe neodloučili. On si našel krásnou přítelkyni, vzal si ji a měli spolu krásného syna, kterého pojmenovali Louis. Avšak, on měl spousty problémů. Spousta lidí jej chtěla mrtvého. A tak se jednoho dne stalo. Celou jeho rodinu zabili na nejkrásnější den v roce. Jeho a jeho manželku zabili na vánoce a taktéž na Louiho první narozeniny.  Když jsem vešel do ohořelého domu, slyšel jsem pláč malého dítěte. Vydal jsem se tam, kde byl pláč nejsilnější a malého Louiho vzal do náruče. Markus věděl, že si pro ně přijdou a proto vybudoval sejf, kde bude jeho syn v bezpečí. Vzal jsem Louiho, pár tašek, které v sejfu byli a odnesl jej ke mně domů. Postaral jsem se o něj jako o vlastního syna a tak se o něj starám dodnes,“

Na jeho tváři se objevili malé slzy a v ruce držel malý papír, který mi podal. „Přečti si jej, byl to dopis od jeho otce, který jsem dal Loumi na osmnácté narozeniny,“

Drahý Lousi,

Celý svůj život jsem doufal, že se mi narodí tak nádherné dítě, jako jsi byl ty. Už od svého prvního pohledu na tento svět ses na mně usmál a svoji malou ručičku jsi obmotal kolem mého prstu. Miloval jsem tě a navždy tě milovat budu. Ale udělal jsem spoustu chyb, na které jsem doplatil. A proto jsem zemřel. Ale můj nejlepší přítel se o tebe postaral. Jinak bys tento dopis nečetl.

Dnes je ti osmnáct, tudíž jsi dospělý a já ti přeji ty nejkrásnější narozeniny. Přeji ti nádherný život s tvojí drahou polovičkou a krásné děti, které tě budou milovat stejně, jako jsme se milovali mi dva.

Moc se omlouvám, že jsem tě s tvojí matkou, museli opustit. Ale je to tak lepší, tvůj nový otec pro tebe bude lepší oporou nežli já.

S láskou,

Tvůj otec, Markus.

„Takže, Loui je?“ podíval jsem se s rozklepanými rukami na pana Tomlinsona.

„Ano, Harry. Loui je poslední ze svého rodu,“

Mám pocit, že to každou chvíli měním. Jednou ten příběh směřuje k tomu, že jej zabiji, pak že žije, pak ho zabiji. Nakonec zabiji Louise, ale stejně si to rozmyslím a zabiji Harryho. :D (Neberte to vážně, tohle je pouze vtip. Ani já nevím, jak to dopadne - A TO JSEM TEN ČLOVĚK, CO TOHLE PÍŠE) :D 

A v tom případě se vás ptám! Jak by jste si přáli, aby tohle dopadlo? Jak by jste si přáli, aby dopadlo příběh Louise a Harryho?