Wolfie (His Face Is Dark, But He's White) CZ - Larry Stylinson

Epilog - The Last Goodbye

Louis' ...

Viděl jsem jeho drobné tělo padat na zem.

„Ne, Harry. Ne!" křikl jsem „Bojuj!"

Neodpovídal a já stále křičel. Věděl jsem, že dřív nebo později toto utrpení přijde. Ale tak brzy to být přeci nemohlo. „Harry," šeptl jsem.

Jedna z mých dlaní spočívala na jeho tváři a druhá svírala mobil, kde bylo vytočeno telefonní číslo na mého otce. „Tati, pomoc," vzlykl jsem a upustil mobil.

Jeho tváře byly ledové, vlasy bez lesku a oči bez lásky, ale stále dýchal. Stále tu byl se mnou. „Miluji tě," políbil jsem jej na suché rty. V ten moment mě dvě silné paže odtáhly od ležícího těla mého přítele.

„Louisi!" objala mě má mladší sestra a plakala stejně jako já. Otec klečel u Harryho těla. „Lottie, odveď Louise dovnitř," řekl pohotově a sestra tak udělala. Chtěl jsem být s ním, ale mé slabé tělo už nedokázalo odporovat síle mé sestry.

—————————————————————————————————————————————————————-

Ležel jsem na posteli. Pozoroval naši fotku a slané slzy padaly na bílý polštář, který mu patřil. „Ah, Harry," vzlykl jsem a blíže si přitáhl mikinu s jeho vůní. „Neopouštěj mě, tak brzy ne,"

Stále jsem sledoval tu fotografii a stále jsem myslel na nás dva. Na náš příběh. Zamiloval se do mne, už když jsem byl ten neznámý bílý vlk, který za ním stále chodit a on jej mohl hladit. Zamiloval se do mne, když jsme se poprvé uviděli a náš první polibek, byl ten, který mu dal najevo, že jsem se do něj zamiloval také. Když zjistil, že jsem jeho dlouhodobý bílý přítel, byl ještě šťastnější, protože věděl, že já jsem ten pravý. A on pro mě byl. Zamilovali jsme se do sebe tolikrát, že by nebylo možné nás od sebe rozdělit.

Vzpomínal jsem na pár vět, který mi Harry řekl, jako vlkovi, který mu byl přítelem.

„Chtěl bych být svobodný stejně jako ty, prohánět se po lesích, všechny problémy mít za hlavou a nikdy nemít pravidla," usmál se na mě „ Závidím ti, příteli,"

Pamatuji si, jak mě hladil mezi ušima a říkal, jak moc jsem roztomilý.

Pamatuji si, jak mě málem střelila kulka při novu a Harry mě zachránil. A poté, jak jsem od něj musel v půlce noci odejít.

Otci jsem řekl, že potřebuji doučování francouzského jazyka, ikdyž jsem z něj neměl horší známku než jedna. A proto mi domluvil doučování u Harryho.

Takto začal nás první příběh. Měli jsme jich spousty a ten poslední skončil tak tragicky.

Vypadal živě, ale jeho tělo bylo mrtvé. Držel jsem jej v náruči a spouštěl malé slané slzy po mé tváři. Části z nich dopadaly i na jeho krásné oči a čelo. Bylo až k neuvěření, že před pár hodinami jsme se společně smáli, drželi se za ruce a líbali se, jako smyslu zbavení. V mém srdci byl pocit prázdna. Mé srdce bylo bez něj a já se nemohl nadechnout bez člověka, který mi byl životem. Malá zbraň ležela pár metrů od nás, stejně jako její vlastník, který měl prostřelenou hlavu. Zabil se hned poté, co zabil mou drahou polovičku. Vždy mě zajímalo, proč je svět tolik krutý.

S hrůzou jsem se probudil a vydýchával noční můru. Seděl jsem s hlavou v dlaních a teprve po chvíli jsem se dozvěděl, že je již druhý den.

Povzdechl jsem si a sešel do malé kuchyně Harryho rodiny.

Strávil jsem tu celou noc a brečel do jeho polštáře.

Sedl jsem si na menší barovou židličku a v ruce držel malý lísteček, který tu nechala Lottie.

 

Omlouvám se, musela jsem odejít. Kávu jsem ti přichystala. Snídani máš před sebou.

S láskou – Lottie.

Jako kdyby mě tvá láska zachránila, sestři. Zadíval jsem se na porcelánový talíř a kávu v hrnečku.

Děkuji.

Do své pravé ruky jsem vzal kus rohlíku potřený marmeládou a do prstů levé ruku jsem uchytil hrneček s kávou. Ujídal jsem malé kousky a zapíjel je malými srky kávy. Dokud nebouchli vchodové dveře.

A v nich se neobjevil on. Se zářivýma zlatýma očima. Objevil se přede mnou v celé své kráse a v kůži novorozeného vlkodlaka. 

—————————————————————————————————————————————————————-

Oficiálně The End... Poslední díl našeho příběhu. Chtěla bych poděkovat všem, kdo si můj příběh přečetli, kdo si jej oblíbil, kdo dal hvězdičku a kdo jej komentoval.

Ani neuvěříte, jak velkou jste mi udělali radost. Nikdy se mi nepoštěstilo napsat příběh, který by dokázal sehnat tolik přečtení a hvězdiček + komentářů.

Takže, máte můj obdiv a mé velké díky. A samozřejmě, tímto příběhem nekončím. Tohle není můj poslední Larry příběh a rozhodne to není můj poslední příběh. Takže.. Pokud se vám líbí má tvorba a styl psaní. Je možnost si přečíst některou z mých starých jednodílovek nebo povídku Again? .. Která je sice HETERO a s Harrym, ale snad by se někomu z vás líbila.

Jinak pokud se již těšíte na další příběh se jménem The College. Brzy dostanete informace právě na stránce tohoto příběhu, takže si jej rozhodně neodepínejte se svých knihoven. :) ... Plánuji jej někdy v půlce května začít dávat na přečtení.

A také potřebuji dát ještě anketu, jestli chcete, aby příběh měl 2 knihy. 

Informace o co jde vám dodám "snad" již brzy.

Ale teď už se již oficiálně loučím. Takže. Sbohem :(