Martin

88 6 0
                                    

Když jsem se seznámila s Martinem bylo mi 15 skoro 16. Martin je důvodem číslo 2. Bylo léto. V ten den jsem spala u kámošky, přijela jsem k ní na celý víkend a ona řekla že bychom se měli jít bavit. Na vesnici, kde Ema žila, se zrovna konala zábava. Šli jsme tam a ona mě seznámila se svými přáteli. Jedním z nich byl i Martin. Chvíli jsme všichni stáli na jednom místě a bavili se. Po chvíli odešli všichni krom mě a Martina.

M: dáš si něco k pití?
J: jo, jasně.
M: co piješ?
J: třeba vodku?

Martin se po chvíli vrátil s dvěma panáky vodky. Po chvilce vytáhl z kapsy žlutou krabičku a vytáhl z ní dlouhou bílou tyčinku s oranžovým filtrem.

M: dáš si?
J: nene, já nekouřím.
M: nu dobře, když myslíš.

Jakmile dopověděl tuto větu, vytáhl z druhé kapsy zapík a zapálil si.
Bylo už poměrně pozdě a já byla unavená. Chtěla jsem jít najít Emu, abych jí řekla že půjdu dřív. Někdo mě v tu chvíli chytil za ruku a tím mne zastavil. Otočila jsem se a uviděla jsem Martina.

M: počkej... Ty už jdeš? (řekl smutně)
J: asi jo, jsem už docela unavená.
M: tak mi aspoň dej tvoje číslo, ozvu se ti.
J:oki.

Řekla jsem Martinovi své číslo, rozloučila se s ním i ostatními a šla jsem se vyspat k Emě domů. Druhý den ráno, když jsem se vzbudila, bylo hnusně a celý den pršelo. Myslela jsem si, že dnes budeme s Emou celý den zavřené doma. Zrovna jsem snídala, když mi najednou zazvonil mobil. Byla to zpráva od Martina.

Martin: ahoj, včera to bylo docela fajn, tak jsem si říkal, jestli nechceš dneska večer se mnou, Emou a dalšíma lidma do nočního klubu kousek od vesnice. Kdyžtak se ozvi.

Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem souhlasila a šla si dojíst snídani. Odpoledne stále pršelo a proto jsem vytáhla sluchátka a chvíli jsem poslouchala písničky. Po chvíli jsem i se sluchátky v uších usla a o pár hodin později mě probudila Ema. Šla jsem se chystat na večerní akci v nočním klubu, kam nás Martin pozval. Když už jsem byla připravená, namalovaná a oblečená, zazvonil zvonek a před domem jsem viděla bílý mercedes Coupe. Bylo nastartované, proto mi bylo jasné, že auto řídí někdo jiný než Martin. Šla jsem dolů a tam čekal jen Martin. Přemýšlela jsem kde by mohla být Ema. Martin z mého pohledu nejspíš zjistil nad čím přemýšlím a sladce se zasmál.

M: Ema jela už dřív. My dva pojedeme sami.
J: to je tvoje auto?
M: myslíš méďu? Ne, ten je bratrův.
J:oki, tak jedeme?
M: jedem.

Martin mi otevřel dveře na místě spolujezdce a já si sedla. Poté si Martin sedl za volant a jeli jsme.
V klubu to bylo fajn. Sedli jsme si s Martinem k baru a on objednal 2x červené víno. Povídali jsme si a já úplně zapomněla na čas. Když jsem se podívala na mobil kolik je, zjistila jsem že je půl druhé ráno a že mám 12 zmeškaných hovorů od Emy. Šla jsem tedy kousek bokem, kde nebyla hudba tak nahlas a zavolala jsem jí zpět.

Ema: Ino, kde jste?!

Já: v klubu kam nás zavezl Martin, kde jste vy?

Ema: a kam tě zavezl? Já jsem v tom klubu, kde jsme se měli všichni sejít a vy dva tu nejste.

Já: zeptám se Martina proč mě vzal právě sem a stejně už pojedu k tobě domů, zítra jedu domů tak se chci vyspat.

Ema: dobře, tak zatím čau.

Vrátila jsem se k Martinovi a zeptala se ho, proč mě vzal sem, když jsme měli jet jinam. Vzal mě za ruku a šli jsme se projít.

J: proč jsi to tedy udělal?
M: protože jsem s tebou chtěl být o samotě. Mít soukromí.
J: proč?
M: líbíš se mi, hodně. Chci tě mít celou jenom pro sebe.

Podívala jsem se do jeho krásných kaštanově hnědých očí a políbila jsem jeho rty. Chitil mě za boky a polibek mi vrátil. Místo abychom jeli domů jsme šli na hotel. Martin si v pokoji zašel do sprchy a já po chvíli za ním. Oběma nám bylo jasné jak to skončí. Martin mě začal vášnivě líbat a přitiskl mne ke zdi. Začal mne kousat do rtů a já věděla že tahle noc bude ta nejkrásnější a nejdivočejší.

Když jsme ve sprše skončili, osušili jsme se a já znova zkontrolovala mobil. Bylo půl čtvrté ráno. Poprosila jsem Martina, aby mne odvezl k Emě domů. Nasedli jsme do auta a jeli. Když jsem vystoupila před Eminým domem, přišel ke mně Martin a na rozloučení mi dal velkou pusu. Poté už jsem si jen lehla do postele a spala. Ráno, když jsem se probudila, tak už před domem stalo auto mých rodičů. Sbalila jsem se, rozloučila s Emou a jela jsem domů. Stýskalo se mi po Martinovi. Ještě v ten den co jsem přijela domů jsem se domluvila s Emou že za ní další víkend zase přijedu. Celý týden až do pátku jsem se těšila až znova Martina uvidím. Neřekla jsem mu že přijedu, chtěla jsem aby to bylo překvapení. V pátek na mne na nádraží čekala Ema. Když jsem přijela, byl už večer a řekla jsem si že za Martinem půjdu až následující den. Ráno jsem se najedla a šla do sprchy. Když jsem se osušila a vyfénovala si vlasy, šla jsem se oblíct. Martin měl být v domě, kam občas jezdil. Když jsem přišla k jeho domu, zjistila jsem že je odemčeno, rozhodla jsem se vstoupit dovnitř a překvapit ho. Když jsem přišla do obývacího pokoje. Slyšela jsem z ložnice nějaké zvuky. Naivně jsem si myslela že Martin jen hraje nějakou hru. Když jsem přišla k ložnici a pootevřela dveře, viděla jsem Martina v posteli s Emou. Potřebovala jsem do něčeho bouchnout. Pěstí jsem vysklila dveře od ložnice. To přerušilo Martina a Emu v jejich aktivitě a Martin se podíval směrem ke dveřím na mě. Rozbrečela jsem se a řekla jsem jedinou větu "je konec!" Odjela jsem zpět domů a s Emou ani Martinem jsem se už nikdy neviděla.

Ani tento vztah mi nevyšel a byl to další krok k mému rozhodnutí to celé ukončit.

13 důvodů proč se nezamilovat Kde žijí příběhy. Začni objevovat