18 : 53

Big city, big hopes

Jsem tu. Londýn. Město kde každý podle všech najde sebe. Snad tam samu sebe najdu i já. Až při pohledu na Big Ben jsem si vzpomněla na to, co mi řekla Sherlock. Bylo to když jsme seděli u mě v pokoji a povídali si o tom čím bude nebo chceme být. Tenkrát jsem už opravdu byla rozhodnutá. ,, detektivem" řekla jsem tehdy. Sherlock se zamyslel.

,, můžeme jet do Londýna společně. Řešit záhady společně " nabídl mi tehdy. Kdybych souhlasila, nebyla bych tu sama. Má to ale nějaký smysl, být tu sama. Nebo ne ? Co ale budu dělat v tomhle obrovském městě ? Mám si najít místo kde budu bydlet ? Najít nějakou restauraci ? Nějaký obchod ? Co mám vlastně dělat ? Nikdy jsem nebyla někde takto sama. Vždy buď s mamkou, tátou, Sherlockem či Mycroftem. Nikdy ne sama. Klid, Adele. Hlavu vzhůru. Jdi obejít hotely a ostatní místa kde můžeš bydlet. Najdi si něco pak nakup zásoby jídla, vybal si a jdi třeba spát radila jsem si v hlavě. Ten plán zněl rozumně. Budu se jím tedy řídit. 'První to bydlení. Oběhnu tedy domy kde se dá pronajmout menší byt za normální cenu. Nebude to  snad tak těžké. Nebo jo ? 

,, jde se na věc" pevně jsem stiskla kufry a rozešla se ulicí. Přemýšlela jsem kde začít a nedávala pozor.  Do někoho jsem narazila a spadla na zem. Když jsem se koukla kdo to byl, zjistila jsem že muž. Bylo mu asi třicet. 

,, m-moc se o-omlouvám " omluvila jsem se. On mi podal ruku a tak jsem se s jeho pomocí zvedla. 

,, v pořádku. To se s tává. Kde máš rodiče ?" zeptal se. A je to tu. Lidé se na to budou ptát často. 

,, jsem tu sama, pane " odpověděla jsem. Je asi zvláštní potkat patnáctileté dítě s kufry uprostřed Londýna. A dosti neobvyklé. 

,, hledáš bydlení ?" zeptal se. On mi pomůže ? Nikdy jsem nebyla důvěřivá ale nevypadal nebezpečně. Chtěl mi pomoct. 

,, hodilo by se " usmála jsem se. Byla jsem ráda že budu mít první krok za sebou. 

,, inspektor Greg Lestrade" podal mi ruku. Je od policie. Je ze Scotland Yardu. 

,, Adele Holmes " podala jsem mu tu svou. ,,mluvil jste " začala jsem ale nón mě utnul. 

,, jsi, tykej mi " usmál se. 

,, dobře. Mluvil jsi o bydlení. Kde a za kolik?" zeptala jsem se. 

,, pojď" pobídl mě a vedl k velké budově. Scotland Yard  došlo mi. Vešel dovnitř a já s ním. Nejspíše šel do své kanceláře a tak jsem ho tiše následovala. Nevěděla jsem jestli mám mluvit či ne a jestli mám mluvit tak o čem. Konverzace nebyla mou silnou stránkou. Tedy byla ale jen pokud jsem mluvila  s někým koho znám. Došli jsme tedy do jeho kanceláře. Hned jak jsme vešli a posadili se, vešla žena s kudrnatými, hnědými vlasy a snědou pokožkou. 

,, tebe neznám" naklonila hlavu na stranu. ,, seržantka Sally Donovanová" usmála se. 

,, Adele Holmes" usmála jsem se já. 

,, až skončím tak se uvidíme " mrkla na mě a odešla pravděpodobně pracovat. 

,, takže " koukl se na mě Greg. Pozorně jsem poslouchala. ,,jsi velmi mladá a sama to v Londýně nezvládneš" řekl mi. 

,, to znamená že jsem hloupá ?" pozvedla jsem obočí. 

,, ne to ne. Je jsi.... nezkušená. Jsou tu gangy, dealeři, kriminálníci a ty to nezvládneš . Napadlo mě tedy že by jsi mohla bydlet u mě. Najíš se, budeš mít střechu nad hlavou a pokud chceš, můžeš mi pomáhat zde. Ve Scotland Yardu." vysvětlil mi jeho nápad. Zarazila jsem se. Tahle nabídka byla velkorysá. Nabídl mi střechu nad hlavou, dostatek  jídla a dost možná i práci. 

,, přijímám. Děkuju" vstala jsem a objala ho. Obejmul mě též a já pocítila něco co jsem potřebovala. Bezpečí rodiny. Teď už byl mojí rodinou Greg. Moje matka, otec a sourozenci mi chyběli, samozřejmě že ano ale teď tu pro mě byl Greg. 

Děkuju Londýne, našla jsem druhý domov.