Rodinka Gallagherů

6. KAPITOLA

Momentálně je něco kolem druhé hodiny ranní a Ava se s nepříjemným pocitem probouzí.

Nejdříve je rozhodnutá, že to nic neznamená a prostě půjde spát dál.

Zavře tedy oči a snaží se přinutit mozek, aby dělal to, co ona sama chce.  „Ale tak jdi do prdele s tímhle! Jsou dvě hodiny ráno a já mám zítra ráno důležitou schůzku! Jak si myslíš, že budu asi vypadat, když nebudu spát!" Nadávala svému vlastnímu podvědomí.

Když jí došlo, že jen tak neusne, zvedla se a rozhodla si dát mléko z medem. Vzpomněla si totiž, že když žila ještě jejich maminka, dělala ho jí i sestře před spaním, aby se prý údajně vyhly nočním můram a nespavosti.

„Hůř už na tom stejně nebudu a za zkoušku nic nedám." Povzdechla si a s těžkým výdechem se vydala dolů do kuchyně.

„Med, med, med." Opakovala si když se ho snažila najít. „Kam ho k čertu mohla dát?" Nadávala na svou sestru, která měla službu v kuchyni naposled.

Natahovala se zrovna nahoru na poličku, aby se podívala jestli není náhodou tam, když se ozvala hrozná rána.

Ava se prudce otočila a překvapeně se rozhlížela po celé místnosti. Hledala původce rámusu. Normálně by to svedla na svojí mladší sestřičku, ale to nemohla, jelikož spala u kamarádky a ona by tak měla být v domě sama.

Když se po nějakou dobu nic neozvalo, začala si myslet, že se jí ti jenom zdálo a chtěla se znovu vrátit ke své činnosti.

Když v tom se ozvala rána znovu. Nyní to už nebyl tupý naráz jako předtím, ale spíše něco, co nápadně připomínalo zvuk tříštějícího skla.

Sklep. Blesklo Avě hlavou, když si uvědomila odkud se zvuk ozval. Rozhodla se, že to nebude řešit a zajde se tam podívat ráno až bude světlo.

Proto aniž by si vzpomněla, proč jsem vlastně původně šla se odebrala zpátky do ložnice.

Když už to vypadalo, že by konečně mohla usnout ozvala se domem stará píseň. To už jí ale bylo divné.

Rozhodla se tedy nakonec do rána nečekat a vydala se do sklepa rovnou.

„Už jenom jeden schod a přijdu tomu všemu na kloub. Buď statečná holka. Mamka by to takhle chtěla. Musíš přece zjistit, co za tím stojí. Co kdyby se ti ve sklepě usídlil nějaký sériový vrah? Ať je to cokoliv musíš se toho zbavit, než se vrátí Becca z návštěvy." Mluvila si sama pro sebe nahlas Ava.

Jak poznala, tak tupou ránu způsobil pád židle a tříštění skla pak váza o kterou nejspíše ta židle při pádu zavadila. Jedna věc jí ale smysl nedávala. I kdyby přihmouřila obě oči a řekla, že židle a váza byly náhoda. Jak by vysvětlila zapnutí gramofonu na druhé straně místnosti?

„Tak jo! Jste tady někdo? Jestli jo tak vylezte po dobrým! Mám pánvičku a nebojím se jí použít!" Snažila se přinutit toho někoho vylézt Ava. I když její hlas zněl, tak vystrašeně, že tomu snad nikdo ani nevěřil.

„No tyvole to je ale materiál, nějaká vyšinutá ženská, co se mě bude snažit zabít pánvičkou." Vyprskl smíchy duch mladé dívky, který se sem nedávno nastěhoval.

Onen přízrak spoléhal na to, že ho žena nemůže slyšet. Ona se však jejím směrem otočila. „Tak aby bylo jasno nejsem žádná vyšinutá ženská." Prohlásila jejím směrem Ava.

„Vy-vy- vy mě vidíte?" Vykulila na ní překvapeně mrtvá dívka oči. „To ne, ale slyším." Vysvětlila jí ochotně Ava.

„Ale to není možné přece. Vždyť já jsem mrtvá a vy živá, to nejde, abyste mě slyšela." Snažila se jí to vymluvit dívka.

„Jak vidíš, tak očividně je." Řekla trochu drsněji Ava. „A teď mě prosím nech spát a buď potichu." Oznámila mrtvé dívce hlasem, který nepřipouštěl námitky.

Pak už se jen otočila a vytratila se tak rychle jak přišla.

„Dobré ráno všem!" Řekl energeticky režisér konkurzu. Dnes se mělo konat vyhlášení výsledků o hlavní roli, proto se v místnosti krom už zmíněného režiséra nacházel ještě hlavní představitel Aidan Gallagher a ženy, popřípadě slečny, které se konkurzu zúčastnily.

„Takže, protože není čas plýtvat čas, uděláme to následovně. Vyhlásím první trojici dívek a ostatní se odeberou pryč. Těm následně sdělím jak dopadly a která z nich že bude mít tedy tu čest zahrát si hlavní roli. Nutno také podotknout, že i dvě zbývající finalistky dostanou nějakou menší roličku, protože ukázaly své kvality. Rozumíte tomu všichni?" Poté, co to všechny odkývali se slova ujmul Aidan.

„V první řadě bych vám i já chtěl všem poděkovat a říci, ať to nevzdáváte, že každá jste nějak jedinečná a vyhrát může pouze jedna." Po tomhle krátkém nejspíše motivačním proslůvku si sednul a nechal to vše na režisérovi.

Ten vyhlásil tři jména, která zde zůstala a zbytek odešel. Byly jimi právě ony tři dívky, které se nebály být jedinečné.

„Začneme vámi, Johano."  Prohlásil režisér méně vesele než by dotyčná chtěla. „O vašich kvalitách, co se zpěvu i kreativity není pochyb, máte rozhodně dar od Merlina, jenže to je jen jedna věc úspěchu. Tou druhou je především pokora a slušnost, kterou jsem si myslel, že máte, ale jak se ukázalo, tak nějaký vám velmi blízký, člověk prodal bulváru peprné informace, které vám nedělají úplně tak hezkou vizitku. Nutno taky podotknout, že se obávám, že by vám to s Aidanem na place úplně tak neklapalo. A to hlavně z osobních důvodů. I přes váš velký talent jsem se tedy právě kvůli těmto věcem rozhodl vás nakonec do hlavní role neobsadit." Oznámil blonďaté ženě, která s tou rolí už tak nějak počítala klidně režisér.

Ona už dobře věděla, že nemá cenu nic zapírat, či se nějak bránit, protože on už se rozhodl a takhle by to akorát zhoršila a hrozila si, že by jí sebral i tu malou vedlejší roli, kterou předtím slíbil.

Režisérův zrak se nyní stočil na dvě poslední slečny jimiž byla Alice a Caroline. Buď to mohl protahovat a pronést k jedné z nich stejný monolog jako k Johaně a nebo to mohl udělat rychle a vyhlásit jméno vítězky.

Dobře si uvědomoval, že ta kaše kolem toho stejně nikoho nezajímá, proto se rozhodl pro druhou možnost.

„Alice gratuluji! Získáváte hlavní roli ve snímku láska nebo peníze. Vy Caroline nezoufejte, svůj um určitě ukážete v jiné roli, kterou jsem pro vás vybral." Oznámil oběma dívkám režisér.

Aidan se nad tím celým obrazem jen usmíval, protože kdyby někdo tento moment zachytil na kameru, či foťák musel by se smát.

Tři naprosto odlišné ženy stály na jednom pódiu a tvářily se tak odlišně.
Zatímco zrzka se spokojeně a vesele culila, tak bruneta byla rudá vzteky. Asi jí informace, že dostane jen vedlejší roli moc nepotěšila. No a blondýna tam stála s otevřenou pusou a neskrývala své překvapení.

Režisér si je všechny prohlížel a odhadoval míru nebezpečí a ostatní dívky už pro jistotu opustily nejen pódium, ale i celý dům.

A on tam tak stál a zadržoval smích. Už teď věděl, že celé natáčení filmu bude pořádná jízda. A i když by se možná někdo divil, tak on byl rád za to jak to celé dopadlo. Přece jen, alespoň se přitom nikdo nebude nudit, protože již teď bylo jasné, že o trapasy a vzájemné naschvály nebude nouze.