Probudila jsem se na tom nejhorším místě. Nemocnice.
Vážně mi někdo vysvětlete, jak můžu být tak blbá, že se podruhé na tom stejným místě porežu. Ještě k tomu schválně. Nikdy vám nedoporučuji se řezat, přináší to jenom blbou bolest, nic víc. Minulost nezměníte, ale můžete změnit budoucnost a to i k horšímu.
Mám pocit, že jsem zaslechla davy fanoušků, ale ty by do nemocnice nepustili, takže stopro čekají před nemocnicí. Posadila jsem se nehledě na úsilí, které jsem jen do tohoto úkonu vložila. Přes větší okno ve zdi jsem zaregistrovala spícího Finna a další. Sadie byla na telefonu čelem ke mě, a jakmile jsem se pohla, zaregistrovala mě a okamžitě budila ostatní. Všichni se ke mě přiřítili a začali mě zdravit a objímat. Připadal jsem si jak ochromená, jak kdybych měla umřít. ,,Dost, dobrý. Ještě nejsem mrtvá" řekla jsem ironicky. Všichni stáli kolem mého lůžka v pozoru, jakoby čekali, až jim dám nějaký rozkaz. Sadie stále střídala pohledy z naštvaného do smutného. ,,Co jsi to udělala?!" Chytla mě za ruku a drtila ji ve své dlani. Otočila jsem se na Finna, kterej teď hypnotizoval zem. Asi ví, proč jsem to udělala. ,,Hele Millie, je mi líto, co se stalo a že se to stalo takhle, ale nemůžeš si kvůli tomu ubližovat." Jo, rozhodně to ví. ,,Vždyť už jsi kvůli Finnovi dvakrát málem vykrvácela!" Na slovo dvakrát dala důraz. Cítila jsem se trochu provinile. Já vlastně taky nechápu, proč se kvůli němu řežu. ,,Já vím... Slibuju, že už se to nestane." Nasadila jsem falešný úsměv, jakoby to něco znamenalo. Vím, Sads za to nemůže, ale já jsem stále naštvaná. Jak mám někomu odpustit, že políbil někoho, koho já mám ráda a ví to. Teda ne, že by to Sadie nějak věděla, jen to tuší, ale i tak je to nefér. Po chvíli přišla sestra a všichni šli zase pryč. Dalších pár dní jsem strávila v nemocnici na pozorování.
{O dva dny později}
Otevřela jsem dveře k našemu pokoji, kde seděla Sadie a kluci. Když mě zpozorovali, zvedli se a přiběhli ke mě. ,,Hej já nejsem o berlích, nepotřebuju pomoct." Posadila jsem se na postel společně s doprovodem Sads.
