Letadlo se rozjelo a já naposledy zamávala všem mým fanouškům a hlavně mé rodině. Pak už jsem zaklapla roletu na okýnku a nasadila si masku na spaní (takovou tu skrabosku).
Uplynulý asi čtyři hodiny ale mně to přišlo spíš jako pět minut. V noci jsem se vůbec nevyspala, takže aspoň tady.
Když jsem vystupovala z letadla, překvapilo mě, že tam není vůbec žádný paparazzi nebo fanoušci a podobně. Asi kvůli tomu, že místo našeho hotelu a interview se veřejně moc neříká. Byla to úleva, nebýt obklopená bulvárem, který se pořád ptá na ty nejbizardnější otázky, co je napadnou. Taky mě překvapilo, že jako první koho jsem tam uviděla, je Sadie. Bývá všude poslední, ale tady je první. Ale nemyslela jsem na to, prostě jsem se proti ní rozběhla a ona mě ani neviděla.
Skočila jsem jí kolem krku a málem jsme spadly.
,,Saaaaaaads!!!!" myslím, že mě museli slyšet až v Evropě. Bylo to skoro jako minulý rok, ale vlastně to vůbec stejný nebylo. Zaplavily mě ty nejšťastnější pocity, který jsem objevila poprvé asi, když jsme jeli do Disneylandu.
,,Miiiiiiiiils!!!!!" Sadie už konečně probrala, že jsem tam s ní taky a to už jsem se stihla zvednout na nohy a rozhlédnout se po okolí. Změnilo se akorát to, že je tam jiný počasí.
Jak jatohle místo miluju.
Chvíli jsme si povídaly a pak přijela limuzína. Nemohl to být nikdo jiný, než Caleb. Bydlí asi hodinu odtud, což znamená, že jediný pojede limuzinou.
Znovu jsme se všichni objali, myslím že tady detaily popisovat nemusím.
Po té co všichni včetně Finna dorazili (on samozřejmě poslední), jsem šli dovnitř.
Nejdřív jsem se ubytovali, tentokrát jsme měli pokoje po dvou, takže já a Sads, Gaten a Caleb a Finn a Noah.
Se Sads jsme celý den vybalovaly a u toho jsme si zpívaly no a hádejte co. Kluci celou dobu od vedle odposlouchávali. Ale ne že by nám to nějak vadilo.
Hned druhý den bylo interview.
