Část 21. - Dobrý večer, Mexico City!

243 22 5
                                    

Jeho ruce se náhle stočily kolem mého pasu a přirazil mě na zeď. Své tělo natiskl na mé a věnoval mi žhavý polibek.

„Ok, neměla jsem ti to dovolit.“ zasmála jsem se

„Nikomu nic, dobře?“ mrknul na mě a odešel. 

„Pokusím se“ zopakovala jsem jeho oblíbenou větu. 

Navlekla jsem na sebe čisté oblečení a udělala nové líčení. Zakryla jsem kruhy pod očima a nasadila si sluneční brýle.Vlasy jsem stáhla do culíku a vydala se na snídani.

Stejně jako já, Louis i Zayn volili brýle, což znamenalo, že jsme jako jediný 3 seděli v jídelně s brýlemi na tváři a tvářili se, že se nic neděje. I když to vzbuzovalo nemalou pozornost. Fanynky byly izolovány před skleněné dveře, takže na nás stejně viděly.

Sedla jsem si k Niallovi a on obtočil svoji ruku kolem mě a pošeptal mi do ucha:

„Říkala si, že s tím skoncujeme. Tady ty párty, alkohol..“

„Říkal si, že mě nebudeš podvádět“ usmála jsem se na něj a dál se věnovala jídlu. Jeho výraz zůstal šokovaný.

„Jak.. Jak, co?“ zeptal se 

„Nejsem blbá“ odsekla jsem

„Hele já...“ snažil se utvořit větu, ale nešlo mu to.

„Nahoře si to vyřídíme“ dala jsem mu pusu na líco a usmála se na fanynky za sklem, aby to vypadalo, jako že se nic neděje. Vydala jsem se nahoru do pokoje a brala schody po dvou. Třískla jsem dveřmi a skočila na postel.

Byla jsem naštvaná sama na sebe. Nechtěla jsem mu to říkat. Nechtěla jsem to řešit. Zase víc mluvím, než přemýšlím. Co mám sakra dělat? On se možná vyspal s nějakou děvkou, ale co já? Já jsem se tady dvakrát vyspala s dvěma jinýma klukama. Dvakrát to bylo, protože jsem byla pod vlivem drogy. Přiznám se mu a můžu si balit kufry. 

Z mého přemýšlení mě vytrhlo cvaknutí dveří.

„Jenny?“ zeptal se opatrně Niall.

„Ano? podívala jsem se na něj a hned potom do stěny přede mnou. Bylo ticho. 

„Tak mluv, křič na mě, ale nemlč“ pohodil rukama.

„Proč?“ zeptala jsem se. Byla to spíš otázka pro mě. Proč jsem se do tohohle vůbec namočila.

„Já jsem nevěděl, co dělám“ 

„Takže když svého ptáka strkáš do nějaké ženské nevíš, co kurva děláš?“ vyjela jsem po něm „Kdo to vůbec byl?“

„Jedna fanynka“ řekl tiše.

„Takže ty chrápeš s fanynkama?“ uchcehtla jsem se ironicky

„Nevěděl jsem, co dělám“ opakoval

„To jsem kurva už slyšela“ 

„Omlouvám se, dobře?“ 

„To je sice pěkné, ale stále tě to neomlouvá“ položila jsem se na postel.

„Promiň. Já vím, že jsem tě zklamal, ale ona mě prostě zatáhla do pokoje a já už jsem pak nevěděl, co dělám. A nebyla lepší než ty“ sedl si na mě a políbil mě.

„To fakt utěší“ zasmála jsem se. 

Věděla jsem, že nemám jinou možnost, než odpustit. Dopustila jsem se stejné chyby a ještě ho tahám za nos. Nemám právo být naštvaná.

Far Away (FF One Direction ft. 5SOS) POZASTAVENO Kde žijí příběhy. Začni objevovat