Část 15. 1/2 - Nervozita

181 19 2
                                    

Dny utíkaly a utíkaly. Nestihla jsem se oni otočit na podpatku a sobota - čili den prvního koncertu byl tady. Všichni hned od rána splašeně běhali po domu a hledali své věci. Já jsem poslední dny proseděla u klavíru a ladila jsem poslední písničky do dokonalosti. Nakonec jsem se v rekordním čase naučila neuvěřitelné množství písní a u některých přidala i pravou ruku, čímž jsem píseň krásně obohatila. Naštěstí kluci i zvukař Jimmy byli spokojení s mou prací. A to je jediné jejich štěstí. Do tohohle jsem dala úsilí více než bylo třeba.

Už od rána se mi obracel trémou žaludek. Chodila jsem nervózně po pokoji od stěny ke stěně. Střídavě jsem si sedala na gauč a zase se zvedala, okusovala si nehty a nahlížela do ledničky, i když jsem na jídlo neměla nejmenší pomyšlení. 

"Jenny, to tvoje přecházení z jedné strany pokoje na druhý mě dělá víc nervózním než samotný koncert" zasmál se mi Zayn, který se díval na nějaký seriál v televizi.

"Netušíš, jak jsem nervózní" znova jsem si okousla kousek nehtu.

"To se nedělá!" trefil mě po ruce Harry, který se právě vynořil za mnou. Nespokojeně jsem zamručela a i přesto si nehet odkousla. Zamířila jsem do pokoje a sedla si na velký parapet. Dívala jsem se do prázdné ulice. Venku se snažilo slunce prodrat přes mraky. Z venku už konečně zmizela ta strašná břečka, kterou jsem z duše nenáviděla. 

Ozvalo se klepání na dveře. Pokynula jsem, ať dotyčný vejde. Z poza dveří na mě vykoukla blonďatá hlava.

"Niallere?" 

Od té doby, co po mě vyjel se s nikým nebavil, ani se mnou. Zavřel se v pokoji a sem tam si došel beze slova pro jídlo do lednice a zase zmizel.

"Jo já" zavřel za sebou dveře a posadil se na ustlanou postel.

"Nevíš, jak mě to žere!" plácl rukou do peřiny. "Nechci, aby nám dělal předskokana. Někdo, kdo mi vzal přítelkyni!" znova udeřil do postele.

"Ona se tak rozhodla sama, že s ním chce být. Asi je něčím lepší?" řekla jsem prahsprostě na rovinu a dál se dívala z okna.

"No fakt, moc ti děkuju, to potěší" zakroutil očima

"Potěší to asi stejně jako to, že si tady celou dobu hraješ na to, jak moc mě máš rád, taky si se mnou jen hra" řekla jsem nezaujatě. Samozřejmě, že mě to štve. První mi vykládá, jak mě miluje a pak vzpomíná svojí bývalku.

"Žádná hra to s tebou není, ale prostě on mě tak nasral! A ona ještě víc." řekl stále rozčíleně. Na jeho čele se rýsovaly dvě pravidelné vrásky.

"Myslím, že bude lepší, když půjdeš, musím se připravit na show" zvedla jsem se z parapetu a začala vytahovat oblečení na dnešní večer. Niall se zvedl z postele a beze slova odešel z pokoje. Černé rifle a tričko jsem hodila na postel. Hodiny ukazovaly poledne a tak jsem se rozhodla sejít dolů a dát si něco na oběd.

Dole všichni už seděli u stolu dokonce i s Niallem a rozebírali dnešní show. Sedla jsem si po pravici Niallera a začala se rýpat v rýži, kterou jsem měla naloženou. Nacpala jsem do sebe půlku kopečku rýže a odložila talíř dál od sebe.

"Nic jiného není" oznámil mi Liam.

"Já nějak nemám hlad" zvedla jsem se a zasunula židli. Nesnáším trému. Nemůžu jíst, potím se, je mi špatně. Hrát před takovou hromadou lidí není nic lehkého.

"V jednu se jede!" křikl na mě ještě Zayn než jsem vyšla z místnosti. Pokývala jsem hlavou a sedla si na pohovku a přepínala jeden kanál za druhým. Typické odpoledne, v televizi nic není. Hodila jsem ovladač na stolek a znuděně se dívala do stěny přede mnou.

Far Away (FF One Direction ft. 5SOS) POZASTAVENO Kde žijí příběhy. Začni objevovat