Maybe? A/B/O

14. Dream

Když už byli v Harryho bytě, tak Louis odešel nahoru do svého pokoje s tím, že se musí naučit do školy.

Kudrnáč ho ale zastavil a řekl ať se příjde učit dolů. Tentokrát neměl nic v plánu. Byl to prostě takový pocit, že malého modrookého Omegu potřebuje u sebe v přítomnosti.

Proto oba seděli u jídelního stolu zatímco Harry něco dělal na mobilu a Louis se učil zpropadenou matiku.

"Kolik je tobě, Harry?" Zeptal se maličký s tím, že počítání ho už začalo nudit.

"Co?" Alfě chvíli trvalo než se vzpamatoval, prtože posledních patnáct minut věnoval sociálním sítím a jen podvědomě nasával vůni Omegy.

"Kolik ti je? První den ve škole si se mě zeptal ty, takže teď se ptám já"

Harry se zasmál nad sebevědomým tónem Louiho. "23, zlato"

"A jakto, že si se mnou ve třídě, když... když vlastně už bys mohl být na vysoký?" Modroočka bavilo poslouchat chraplavý hlas Alfy a i to, jak ho oslovuje. Tyhle jeho lichotky mu vždy nahrnou krev do tváří, i když mu před pár dny nadával ať mu takhle neříká.

"Chodil sem na střední od šestnácti do osmnácti bez maturity a tak jsem si po roce řekl, že bych možná mohl jít na další, takže sem poslední dva roky a půl chodil na střední v Cambridge, ale pak se ukázalo, že v Londýně je lepší škola, tak jsem si řekl proč ne, protože jsem nikdy v Londýně nebyl. Samozřejmě je to víc nákladné, ale to mi největší starost nedělá"

"Páni.... Ta-takže ty jsi z Cambridge?" Louise to vážně zajímalo. Chtěl o Harrym vědět každý detail, který by mu Kudrnáč zdělil.

"Vlastně ne, jsem z Holmes Chapel v Cambridge jsem bydlel s jednou Betou. Byl to můj nejlepší kamarád, ale pak se ukázala tahle škola, tak jsem si tu našel byt a přestěhoval se sem. Asi ne natrvalo, ale pro další takový dva roky to stačí"

"To určitě" Zasmál se Omega. Zdál se uvolněný. Konečně nebyl napnutý jako struna a normálně odpovídal.

"A co ty, zlato?" "Co já? Můj život není nějak zajímavý. Rodiče bydlí na druhé straně Londýna v obrovském domě, kde jsem vyrůstal a od čerstvých osmnácti jsem se přestěhoval za Niallem. Ať už jen kvůli tomu, že jsem se chtěl aspoň trochu osamostatnit, ale taky je to blíž ke škole"

"Takže ty jsi odsud?" Alfa se usmál, že zvedl jen jeden koutek úst. To Omegu donutilo si skousnout spodní ret nad tím, jak krásný byl.

"J-jo" Zašeptal.

Kudrnáčovi z tváře úsměv ani na chvíli nezmizel, ale obrátil se zpět k mobilu. Ne, že on by neměl co se učit jen byl prostě líný otevřít knížky.

Proto pokukoval po Louim, zatímco on počítal příklady. Viděl jak se s tím trápí a jak si stále tahá za vlasy zatímco něco píše.

"Ukaž" Ozval se Harry a modroočkův sešit si přitáhl k sobě, aby se podíval co tam má.

"Musíš takhle" Řekl, a začal mu ukazovat celý postup. Tohle už dávno uměl, takže s tím problém neměl.

"Dě-kuju" Usmál se na něj Louis a začal to dokončovat. Alfa se taky sám pro sebe usmál, protože ten jeho úsměv mu vyvolal motýlky v břiše, kteří se mu rozletěli úplně všude.

Když Louis dodělal věci do školy, tak hodiny ukazovaly 18:00, což moc nebylo, protože už byl Duben a venku začínalo být teplo.

"Ne-nechceš jít ven? Třeba s-se projít nebo t-tak?" Zeptal se Omega, když ho sezení v bytě už přestalo bavit.