Maybe? A/B/O

1. For the first time

"Louuuu" Vydechne můj nejlepší kamarád moje jméno. "Co?" Odpovím ho, ale když se trochu pootočím abych na něj viděl, břicho mě rozbalí ještě víc, než to bylo doposud.

"Už nemůžu" Zafňuká, ale dál se cpe popcornem, který byl v misce na jeho břiše. "Tak už to nežer" Se smíchem v hlase jsem řekl a nahlas si povzdechnu.

Oba jsme přecpaný, protože celý večer koukáme na filmy a u toho jsme se celou dobu cpali snad vším. Gumové žížalky, chipsy, oříšky, popcorn, bonbóny, čokoládu. No prostě všechno.

"Ale to je pak škoda popcornu a už je toho málo" Řekl Niall s plnou pusou a na sílu křoupal. "Tak proč si stěžuješ?" Pokrčil rameny a koukal dál na Dobu ledovou.

Ode dveří se začaly ozývat zvuky odemykání, takže to neznaméná nic jinýho než to, že Liam přišel.

S Niallem máme společný byt, ale většinou je tu s námi Liam. Niallův přítel, který je skoro jako můj bratr. Mám ho moc rád a s Niallem jsou spolu snad 2 roky, ale aby byli mate musí mít dokončenou školu. Nebo aspoň zákon to takhle tvrdí.

S Niallem je nám 18, ale stále jsme na střední. Já si osobně nemyslím, že nějakou hloupou, arogantní Alfu nepotřebuji. I když otec s matkou do mě stále hustí něco jiného, ale já je vždy odbiji s tím, že mám čas.

Ale teď zpět do reality. Liam vešel a hned, jak jeho pohled padl na dvě rozvalené Omegy na gauči, tak jen zakroutí hlavou. Asi si zvykl.

"Ni, co jste zase dělali?" Zeptal se se smíchem v hlase a přešel k Niallovi, kterému věnoval malý polibek na rty.

"Je pátek večer, co si myslíš, že budeme jen spát?" Odpověděl jsem za Nialla, protože ten se moc k odpovědi neměl. "No jako bych vás neznal" Zasmál se a sedl si mezi nás. "Ale filmy vybírat neumíte" Řekl klidně a natáhl se k Niallovi pro popcorn, který mu stále ležel na břiše.

"Přestaň" Niall po něm hodil vražedný pohled. "Lou a pro tebe mám jednu zprávu, ale nevím jestli dobrou nebo špatnou" Koukl na mě Li a já jen kývl aby pokračoval. "Na škole je nová Alfa. Je s váma ve třídě, a myslím, že není nejhorší nápad ti ho představit" "Cože?!" Vyhrkl jsem mírně vyděšeně. "Li, víš jak to mám. Nikoho nechci"

"Liam má pravdu Louisi, navíc nemůžeš si do konce života dělat dobře jen rukou" "Nialle!" Zapištěl jsem a hodil po něm polštář. "Takže domluveno. V pondělí jedete do školy se mnou a tam se uvidí tvůj názor na něj" "Pane bože" Zašeptal jsem spíš pro sebe a zvedl se ze sedačky.

"Kašlu na vás a jdu spát. Užíjte si zbytek večera a prosím, když budete mít potřebu spolu znovu spát, tak potišeji" "Drž hubu Tomlinsone!" Řekl rádoby rázným hlasem, ale jeho tváře nabrali červeného odstínu a raději zabořil obličej do hrudníku své Alfy. Zasmál jsem se a vyšel schody do patra kde jsou můj a Niallův pokoj a plus společná koupelna.

Možná si říkáte, že na Omegu jsem moc drzí, ještě když je v přítomnosti Alfa, ale Liam není takovej ten idiot, který si o sobě myslí Bůh ví co, takže se nemusím bát, že by použil třeba Alfa hlas.

Na sprchování kašlu, to udělám až ráno. Zalezl jsem do svojí postele a za nedlouho upadl do říše snů.

_________________

"Liame prosím nenuť mě! O jeho pozornost nestojím!" Snažil jsem se vykroutit Liamovi, který se mě spolu s Niallem snažili dotáhnout přes práh školy, kde mě údajně měli seznámit s nějakou Alfou, se kterou se Liam kamarádíčkuje.

"Ježiši Lou, nedělej z toho takovou vědu a pojď!" Řekl Niall a zapřel se do mě ještě větší silou, zatímco Liam mě tahal za zápěstí.

"Fajn, vzdávám se!" Už mi došli síly a navíc bylo nefér když šli dva proti jednomu.

"Super a teď pojď jinak ani tu hodinu nestihneš" Nasupeně jsem šel vedle těch dvou, zatímco oni se drželi za ruce a s úsměvem si to kráčeli po chodbě.

Liam říkal, že mi ho představí až po škole, ale i tak jsem nechtěl riskovat, že bychom ho potkali dřív než bylo naplánováno, takže jen mě vykopat z postele byl boj.

"Tak se mějte kluci a Nialle mi se uvidíme na další hodině!" Zavolal jsem na ně a vydal se ke své skříňce. Vyndal jsem z tama věci na Matiku a šel rovnou do učebny. Sedl jsem si úplně do zadu u okna a tam si položil všechny věci.

Nemám rád být středem pozornosti nebo před někým cizím mluvit, proto se vyhýbám novým lidem. Třída se postupně začala plnit, ale zastavil jsem pohledem u jednoho kluka asi Alfa. Nikdy jsem ho tu neviděl, ale uchvátily mě jeho oči.

Snad v životě jsem neviděl krásnější odstín zelené. Potom na jeho kudrliny, které mu spadaly skoro na ramena. Jeho plné rty. Široká ramena a jak byl vysoký? Oproti němu jsem prcek! Asi jsem na něj zíral moc dlouho, protože na mě upřel jeho pozornost a drze se na mě ušklíbl.

Můj dech se zadrhl a já rychle sklopil pohled. Moje tváře zrudli a já se málem propadl, jak trapně jsem se cítil.

Najednou se předemnou objevila něčí postava. Prosím ať ne on... A moje štěstí? Žádné nemám. Jasně, že to byl on. Nenápadně jsem nasál jeho vůni a potvrdilo se mi mé očekávání, že je to Alfa.

rozklepaly se mi kolena tak, žekdybych stál, už dávno ležím na zemi. "Ahoj maličký, všude je plno, tak se chci zeptat jestli tu není místo?" I když mluvil slušně pořád měl na tváři ten úšklebek a z jeho hlasů sršela dominance.

"J-jo a-asi jo-o" Řekl jsem rozklepaně stále se sklopeným pohledem a on si sedl vedle mě. To už jsem si dovolil zvednout hlavu a pořádně si ho prohlédnout.

V duchu jsem zalapal po dechu. Z blízka ještě krásnější. "Jinak jsem Harry a jak se jmenuješ ty maličký?" Po chvíli navázal prostou konverzaci, která pro mě právě teď byla dost obtížná.

"Louis" Řekl jsem už trochu pevnějším hlasem. "Louis" Řekl si asi pro sebe ale já to moc dobře slyšel.

"A kolik pak ti je Louisi?" S mým jménem si obzvlášt pohrál na jazyku. "18" Proč se chovám tak jak se chovám?! Vždy když se ke mně nějaká Alfa takhle chovala tak jsem jí poslal do háje ale teď jsem byl až moc submisivní a nevím proč.