8.čast

40 2 3
                                    

Pohled Honzy:
Vešel do dveří a sedne si do obýváku na gauč a Honza mezitím zašel pro něco k pití,, dáš si něco k pití?" Zeptám se a mezitím vytahuji dvě skleničky,, stačí mi jen sklenička vody, díky" naliju do skleniček vodu a jdu k Michalovi. Ze začátku jsme si povídali a náhle se ze zhora ozve rána, oba stichneme,, co to bylo ?" Zeptá se michal a podívá se na mě, já rychle vstanu ,, počkej taky podívám se co to bylo" řeknu a okamžitě se vydám nahoru.
Když vejdu do místnosti uvidím Erika ležet na zemi, přijdu k němu a zvednu ho ze země,, ty si nedáš pokoj..viď!" Pohlédnu do jeho krásně vystrašených oči, je vidět že se bojí,ale mě se to tak líbí ten pocit bezmoci, beznaděje, chvíli se mu koukám do jeho nádherných očí a jemně ho chci pohladit po tváři,ale ucukne,, pssst" opatrně ho pohladím po tváři a pomalu dávám ruku dolů, je vidět že se trochu uklidnil, a v tu chvíli mu vrázím facku. Uslyším už jen bolestivé zažehnání , Erik se otočí a v jeho očích spatřím obrovský strach, Erik již pochopil že nemá cenu bojovat a sklopil zrak.
Vrátil jsem se zpátky Michalovi a řekl jsem mu že to nejspíš byli sousedi, a povídali jsme si dál.

Pohled Michala:
Po půl hodině jsme konečně začali natáčet to slíbený video, pak jsem sli zpátky do obýváku. Jakmile jsme si sedli bo chvíli ticho, tak Honza vzal ovladac a zapl televizi.

Uplynula hodina, a přišlo mi divný že tu není ten spolubydlící co o něm říkal tak jsem se musel zeptat,, hele neříkal jsi že máš spolubydlícího, víš přijde mi divné že za celou tu dobu co tu jsme spolu se neobjevil" Honza se zarazi,ale nakonec prohlásí,,no on říkal že si chce si chce pročistit hlavu takže šel do města" ,, proč si nešel s ním?" Honza se chvíli odmlčel, ale pak dodal,, chtěl jsem ale říkal se chce být chvíli sám" dál jsme se dívali na televizi a najednou začne Honzovi zvonit mobil,, promiň to musím vzít řekl a odešel.
Po chvíli se Honza vrátil a já se ho zeptal kdo to byl ,, to byl ten kamarád, říká že tak za hodinu přijde" řekl jsem mu že už pomalu budu muset jít a šel mě vyprovodit, rozloučili jsme se a šli každý vlastní cestou.

Naděje Nic Nestojí Kde žijí příběhy. Začni objevovat