Brumbálův projekt se vrací

3. Den 3/3

Odpoledne Andromeda zavelela opět lyžování. Včerejší nápad s hokejem nebyl příliš dobrý, takže nehodlala riskovat podobnou katastrofu znovu. A lyže se zdály bezpečnější než cokoliv jiného. Běžným zraněním už odzvonilo, takže se Andy dokonce mohla zdržet v chatě. Nutně potřebovala oddych. I za cenu toho, že bude věřit schopnosti studentů.

„Myslíte, že to bude bez naší vedoucí větší legrace?" ptala se se smíchem Marlene jen tak nikoho určitého.

„Hlavně si dej pozor, protože bez hůlky tě nedám dohromady, když se rozpadneš na součástky," ozvala se Lily.

„No ty abys nepřipojila nějakou radu," protočila oči Alice.

„Náhodou já si myslím, že Lestrange vypadá docela dobře na to, že jsi ho spravovala bez hůlky," ušklíbla se Emmelina. Byla na vrcholu štěstí, protože konečně zjistila nové drby. A ochotně se podělila. Jako vždy.

„Jo, skoro to není poznat," přidala se Marelene.

Lily protočila oči. „Moje práce nebyla sice nejlepší, ale účel splnila. A o to jde. Tak co kdybyste přestaly kecat a raději vyjely za Mary. Vezměte si z ní příklad, jak ráda jezdí," počastovala je primusskou radou a pak vyjela od chaty.

Za ní se jako na zavolanou vyvalila celá banda studentů na lyžích. Lily se musela ušklíbnout. Raději se rozjela rychleji, aby dohonila svoji kamarádku Mary a nechtěně jí tak překazila další náhodné setkání s klukem, co ji podezíral z tajné mise. A to, že tam Nash stál už nějakou dobu, rozhodně nemělo spojitost s tím, že viděl přijíždět Mary.

Jenže museli nabrat Lily do lanovky a poslouchat pořvávání jejich dalších kamarádů, kteří si samozřejmě vybrali lanovku hned za nimi. A i tu další a další. Jak studenti Bradavic obsadili lanovku na kopec, dobrý začátek příběhu. Možná by mohl být ještě lepší, kdybych začala tím, jak se mistrovi Blackovi povedlo ztratil lyži na lanovce?

To je také příběh za všechny galeony v Gringottově bance. Klidně bych přidala i všechny srpce a svrčky, abych viděla, jak se Sirius snaží dojet ke své lyži od shora jenom po jedné. Možná nějak takhle byl vynaleznut snowboard. A možná i Sirius jednoho dne něco vynalezne, protože zatím se mu nesmírně daří.

To samozřejmě nemohla neokomentovat Alice, která se mu smála tak, že hodila parádní pád přímo na tvrdý led. Další bod pro Siriuse Blacka. Jediný, kdo v tuto chvíli neměl bod, byla Pandora, která se této zkušenosti opět neúčastnila. A mělo jí to vadit? Ne... To bylo právě to, vůbec se jí po tom nestýskalo.

Odpoledne probíhalo vesele. Pár pádů by se sice našlo, ale nešlo o nic, co by stálo za řeč. Chvíle bez Andromedy zvedl naší primusce náladu, takže se usmívala na všechny okolo, dokonce i na zmijozely. Mary se zase nenápadně vytrácela, obvykle chvíli před nástupem do jakékoliv lanovky, kam přijeli. Skoro jako by nešlo o náhody.

A tak, když se všichni sešli k poslední jízdě nahoře před sjezdem do chaty, cítili se příjemně a šťastně. Celá sebranka složená z mrzimorských, nebelvírských, havraspárky a jedné zmijozelky se vesele bavila zíráním na překrásný pohled zasněžených kopců a hor. Samozřejmě nemohlo chybět pošťuchování a problémy, které tato nesourodá skupina měla.

„Tak jedem už? Těším se na horkou čokoládu, co mi dlužíš," ušklíbala se Marlene na Emmelinu.

„Zlatíčko, sázka, kterou jsem prohrála byla příliš jednoduchá. Tu čokoládu si nezasloužíš," odporovala jí mrzimorka.

„Stejně mi ji ale uděláš, protože nemůžeš odolat mému šarmu, který prostě všichni milují," prozradila jí potichu Marlene.

Emmelina pozvedla obočí. „Všichni milují? Tak pojď, zeptáme se," začala obcházet celou skupinu a každého se zeptala na to, co si myslí o Marlenině šarmu. Odpovědi se příliš nerůznily. Většina lidí se zeptala, jestli Marlene už to slovo někdy slyšela. Na konci rozhovorů byla nebelvírka naštvaná na všechny a hlavně na Emmelinu.