Brumbálův projekt se vrací

2. Den 4/4

Zápas tedy skončil bez počítání nebo jakéhokoliv konce. Tvrdá hra byla odměněna pouhými mávnutími rukou. Vždyť koho by zajímal výsledek, když se James Potter dopustil něčeho takového? Lily byla právě teď na cestě k chatě a oni už také. Zábava skončila.

James věděl, že to udělal v zápalu hry. Neměl v plánu Lily zranit, jen ji prostě hrozně moc chtěl vyřadit ze hry, aby nevyhrála. Aniž by si uvědomil, co dělá, tak tam ta hokejka byla. Jeho mozek to zaregistroval jen jako okrajovou událost. Neviděl to až do chvíle, co to Lily málem zabilo a tvrdě zranilo. Merline, vždyť všichni viděli krev, která se zrzce hrnula po obličeji.

Lily možná nebyla nejoblíbenější osobou, ale měla lidi, kteří ji měli rádi. James Potter také. Jenže tímhle chováním si Lily vysloužila soucit a péči, zatímco James dostane odsouzení a vinu. A vlastně měli pravdu. James mohl za to, že se Lily zranila. Lily ho možná vyprovokovala a každým okamžikem mu ukazovala, že je lepší, ale byla to hra. Až do chvíle, co to James porušil.

„Udělal to schválně?" ptala se Narcissa svého přítele zděšeně.

Tolik šepotu se ozývalo po celé délce skupiny. Nikdo to nechápal. Potter byl přece zamilovaný do Evansový.

Remus ale jen mávl rukou. Nesdílel rozhořčení svých kolegů. „Bylo to v zápalu hry. Udělal chybu, ale nebylo to nijak zvláštní. Lily ho provokovala víc než nás ostatní a neuvědomila si, že James její chování bere mnohem vážněji než my. Jamesův mozek jede na krátkých vlnách, to ty nemůžeš chápat," ušklíbl se na blondýnu.

„No to je výborný. Ještě to všechno sveď na Lily," přela se s ním jeho zmijozelka.

„To jsem přece neřekl, spíš bych řekl, že každý na tom měl svoji část viny a Jamesovi prostě došly nervy jako prvnímu. Něco takového muselo nastat," krčil rameny.

„Remusi, co se s tebou děje?" zastavila se Narcissa a pohlédla mu do očí.

Remus chvíli nechápal. Jejich kamarádi procházeli kolem nich bez zájmu, všichni totiž řešili, co se stalo na ledě. Jakmile Narcissa s Remusem více či méně osaměli, dala se Narcissa do vysvětlování.

„Ani jednou ses nezeptal na Lily. Ani tě nezajímalo, jestli je v pořádku. Nezajímáš se, jestli jsem tam nezmrzla i já. A dokonce ses ani nezeptal Jamese, jak se cítí. Remusi, tohle nejsi ty," vypočítávala důvody. Remus se trochu pousmál. Vypadal v tu chvíli skoro normálně. Skoro jako dřív, blesklo Narcisse hlavou.

„Lily je v pořádku, věř mi. A ty kdybys mrzla, tak mi to jistě řekneš jako první," ušklíbl se.

„A James?" nenechala se odbýt Narcissa.

„Co je s ním?" nechápal Remus.

Dokonce na něj zapomněl, lamentovala si v duchu. „To bys měl přece vědět ty. Jsi jeho nejlepší kamarád..." začala, ale dál se nedostala, protože ji Remus přerušil.

„Ne, jeho nejlepší kamarád je přece Sirius. A ohledně toho se už nehodlám dál bavit. Pojď, dneska odpoledne si ještě můžeme užít trochu zábavy," obtočil jí ruku kolem pasu a chtěl jít pryč, ale Narcissa stála pevně, jak si po chvíli uvědomil.

„Zapomněl jsi snad, co všechno pro tebe udělali? Vzpomínáš si vůbec na to, kdo jsi? Na toho Remuse, co tu byl dřív a kterého jsme měli rádi?" šeptala naléhavě. Měla pocit, že by se jí mohl zlomit hlas, proto raději mluvila co nejtišeji.

„Že zrovna ty mi budeš připomínat, co jsem zač, to jsem od tebe nečekal," vytrhl se jí Remus.

„Reme," zašeptala znovu Narcissa. Chtěla ho zpátky. Chtěla zpátky svého Remuse, ne toho, kdo sem přijel s ní. Byla to jako stínová verze sebe sama. Jako by se z Remuse postupně stával Sirius bez hlubší povahové stránky, kterou Black, jak musela blondýna neochotně přiznat, měl.