Rozhodli sme sa ešte pred spaním sa na chvíľku prejsť parkom a len tak pokecať. Trochu sme zablúdili a podľa mobilu je najkratšia cesta domov nejakú uličkou- tmavou uličkou ,, Gejmr!? Neviem či je uplně dobrý nápad tam ísť '' zašeptal som ,,Ale Keloušii nebuď posera. A navíc už je pozdě a nechci přijít domů ještě později, tak pojď'' povedal a vyrazil so mnou za ruku smerom do uličky. Bál som sa- bál som sa že sa mi niečo stane, alebo ešte hůř- že sa mu niečo stane.
Pohled Gejmra:
Jo, bál jsem se ale kdyby jsme šli jinou cestou nebo se vrátili tama, kde jsme přišli zabralo by to nejmíň hodinu a to by jsme domů došli až ve 2 hodiny ráno a to by nebyo moc dobrý protože jsem se domluvil s Mentem že spolu ráno natočíme nějaké MC video.
Nebylo mi to příjemný jít někudy- kudy nevím jestli je to bezpečný ,, Ale nebud' posera gejmre!'' pokáral jsem se v duchu. Chytl jsem ho pevně za ruku a vyšel jsem rázně vpřed. Když jsme byli asi v půlce Kelo sebou rychle cukl a vystrašeně se na mě podíval ,,Gejmr? Počul si to taky? '' Zeptal se mě třesoucím se hlasem ,, Ne, neslyšel.'' Odpověděl jsem rázně ,, To byl asi jenom nějaký pták.''
Ale po chvíli jsem něco zaslechl taky ale nedal jsem to na sobě znát a jen jsem potichu na prázdno polkl a pro jistotu i zrychlil krok.
Šli jsme dál- ted' už mnohem rychlejším krokem a Kelo mě křečovitě držel za ruku. Najednou jsem ztuhl.
Před námi se rýsovala něčí postava- podle ramen a výšky jsem usoudil že to bude asi muž. Kelo se zastavil a já v tu chvíli slyšel kroky i za námi. Rychle jsem se otočil, zezadu šla nějaká malá postava- měla vlasy takže to byla asi holka ale zatím jsem jí neviděl do tváře. Otočil jsem se zpátky dopředu, hrozně jsem se lekl protože před námi stál nějaký vysoký a svalnatý kluk- nedokázal jsem si uvědomit odkud ho znám ale byl jsem si na 100% jistý že ho znám.
Najednou jsem se prudce otočil protože ta holka za mno se začala smát ,,Hah, a mám vás vy dva buzíci'' vyprskla na mě a na Kela nenávistně. Tu holku jsem poznal hned, jak jsem jí viděl do tváře,,Nikolo?'' vydechl jsem překvapeně ,, Co-co tu děláš a-'' nestihl jsem položit otázku protože jsem ucítil jak mě někdo ostře kopnul špičkou boty do zad. Bolestně jsem sykl a svalil se na zem. Nikola se jenom uchechtla a pokračovala: ,, Fakt nevím co jste si oba dva mysleli'' řekla a poodešla kousek od nás.
Zahlédl jsem Kela jak se na mě podíval a začal utíkat směrem domů, mezitím mu však ten kluk zatarasil cestu a udeřil ho pěstí do břicha. Kelo to asi nečekal a svalil se na zem. Ihned jsem k němu přiběhl ,,Nestalo se ti něco?'' zeptal jsem se starostlivě ,, Vám se něco teprve ještě stane'' odpověděl kluk na otázku která byla směřovaná původně na Kela.
Najednou ke mně přistoupil, vytáhl mě na nohy a přitiskl mě na sněnu jednoho z těch baráku co tu byly. Napřáhl pěstí aby mě udeřil ale cukl jsem sebou a zakřičel jsem na Kela ,, Kelo utíkej, běž prosím!'' I na tu dálku jsem viděl jak je zmatený. Místo toho aby udělal co jsem mu řekl tak se rozběhl ke klukovi co mě držel pořád přitisknutého u stěny a nešikovně ho břinknul po hlavě sklenkou od piva která ještě před chvílí ležela kousek od nás. Najednou mě ten kluk vzal, hodil se mnou o zem, vykročil rázným krokem směrem k Kelovi, napřáhl ruku a plnou silou ho praštil do spánku a Kelo se sesunul k zemi. Potom vykročil ke mně, chtěl jsem se zvednout ale než jsem to stihl udělat tak jsem ucítil ostrý kopanec do boku a následně do hlavy. Bolestně jsem zaůpěl ale koutkem oka jsem uviděl Nikolu ,, Nikolo! Prosím''
ČTEŠ
Tam, na kraji lesa |FF KEJMR| Gejmr&Kelo [DOKONČENO]
FanfictionHodně věcí nás spojuje ať už to jsou zážitky, nebo naše dlouholeté kamarádství. Ale začal jsem tě vnímat jinak, něco se změnilo. Ale ať už je mezi námi cokoliv, nikdy tě neopustím, nikdy tě nepřestanu milovat a vždycky tu pro tebe budu.