Vzbudila jsem se někdyodpoledne. V domě byl klid, venku svítilo slunce. Ještě v nočníkošili jsem sešla dolů do kuchyně, abych si našla něco k jídlu.Otevřela jsem spíž a začala v ní hledat. Ředkev, nic pro mě.Pórek, fuj! Spousta rajčat, dýně, trocha sušeného ovoce ameruněk. Nic pro mě. Konečně jsem objevila sušenky a oříškovémáslo. Oboje bylo zastrčené vzadu na horní polici. Mňam!
„Nevěděl jsem, ženové majitelky vyměnily kuchařku," ozval se za mnou hlubokýhlas. Otočila jsem se a spatřila velmi pohledného muže. Na krátkostřižené blond vlasy, šedé hluboké oči, naprosto nádhernýúsměv. Měla jsem co dělat, aby se mi z něj nepodlomila kolena.
„Páni," vydechlajsem, omylem nahlas. Zasmál se a mě v břiše začali tančitmotýli.
„Dal bych si džem,díky."
„Co? Ale ne, já nejsemkuchařka," konečně mi došel význam jeho slov. Vzápětí jsemsi uvědomila, jak vypadám a trochu se začervenala. Podala jsem muruku. „Jmenuji se Sonia a tenhle dům teď patří mě a mésestře."
„Ah tak, takže novámajitelka a zrovna tak půvabná. Bál jsem se, že tu budou žítdvě příšerky." Sklonil se a zlehka mne políbil na hřbet ruky.Byl tak vtipný a charismatický!
„Promiňte, ale cítímse ve značné nevýhodě. Vy víte, kdo jsem já, ale já nemám anitušení, kdo jste vy. Směla bych znát vaše jméno?"
„Omlouvám se, jsem toale neomalenec. Dovolte, abych se představil. Lord Samuel Varkas,"uklonil se mi. Konečně jsem se tedy seznámila s poslednímnájemníkem domu. Kdybych věděla, že je tak hezký, rozhodněbych se lépe oblékla, než bych sešla dolů.
„Je mi ctí, že váspoznávám," úklonu jsem mu opětovala. „Teď mne ale omluvte,bude lepší, když se půjdu upravit." Sebrala jsem sušenky amáslo a odešla zpět do svých pokojů tak rychle, jak jenom tošlo. Cítila jsem na sobě jeho pohled. Jako by mi po těle běhalimravenci. Zavřela jsem za sebou dveře a opřela se o ně. Byla bychraději, kdyby tohle setkání proběhlo o něco lépe. Přesto jsemse pokoušela vrýt si ho co nejvíce do paměti. Lord Samuel. Mužmých snů.
Sonia
Tak co zatím na Sama říkáte? Napište mi koment :o)
ČTEŠ
Nanovo
FantasyDvě sestry zdědí dům po babičce. Zatímco jedna dědictví přijímá pouze z povinnosti, druhá se těší, že konečně potká svého budoucího manžela. Ani jedna však neprožívá své dny podle svých představ. Když se Livii dostane do rukou starý deník po babičce...
