Warren došel až k boudě a nahlédl do ní. Ještě dřív než její obraz k němu ale dolehl její hnilobný puch, který ho praštil přes nos. Byl tam nějaký člověk, přerovnával nářadí a nějaké si bral s sebou.
„Co tu kradeš?!" zakřičel na něj Warren.
„Kámo, já tu nehradu, jen si beru co je mý," a s dvěmi lopatami a krumpáčem v ruce se otočil.
Měl černé vlasy slepené mastnotou a špínou, které mu padaly do šedých očí. Široký nos mu trčel na stranu, ale ani to neodvedlo pozornost od popraskaných rtů, které zakrývaly ten jeden dva zuby, které mu ještě zbyly v puse. Navlečený byl do staré, seprané, roztrhané košile snad ani ona už si nepamatovala jakou měla barvu a do dobových džín. Boty měl zvlášť špinavé a zablázené, takže už ani nebylo poznat, jestli to jsou pantofle, nebo kanady.
