NewYork - dočasně pozastaveno

prologue na houby

Když se ohlédnu zpět do doby, kdy jsem ho neznala, nemůžu říct, že jsem byla nejspokojenější člověk. Ovšem vím, že jsem byla člověk přeplněný zoufalým a beznadějným slizem, jenž mě dusil pokaždé, kdy jsem se snažila cítit dobře-šťastně. 

        Mám-li zpochybnit má rozhodnutí a představit si, jaký by můj život byl, nedokázala bych se pořádně rozhodnout, který odstín a zápach by ten dusící sliz měl. 

Kdybych ho neznala, byla bych ztracená. Když ho znám, tak si pomalu uvědomuji, že jsem ještě ve větším bordelu, než jsem byla. Jedinou změnou je, že v něm nejsem sama. Je tady se mnou. Můj milovaný, jediný Newyork. 

     Newyork Hempton byl kluk žijící nedaleko čtvrti, kde se obvykle střetávaly kluby gangsterů a navzdory tomu s kým se přátelil, nikdy nenosil zlaté řetězy, či jiné šperky. Obvykle měl na sobě něco roztrhaného. Takové oblečení mu navzdory jeho andělské tváři perfektně padlo. 

Možná tím všechny dívky upoutal. Vypadal jako zářící maják mezi námi všemi. V naší společnosti jste tak modré oči nevídali každý den, bylo zkrátka naprosto nemožné je každý den neobdivovat. Poměrně mě tato myšlenka a zvyk iritoval, nelíbilo se mi, že si jeho krásy všímal každý, jelikož jeho krása byla všem na očích. 

        Ale já ho milovala. Zbožňovala jsem ho přesně proto, jaký byl-jaký chtěl být. Dokonce jsem se do něj zamilovala tak rychle, že mě to donutilo o mé lásce pochybovat. To se ale v ten jeden večer naprosto změnilo. Díky jednomu večeru mi došlo, jak hluboké city jsem chovala k tomuto muži. K muži se směšným jménem Newyork.

_______________________________________________________

- Ahoj, ahój, ahoj. Chtěla bych vám představit mou novou povídku New York. 
Tato povídka se poměrně od mých předešlých liší, jelikož bude psána v ich formě (pokud se to někomu nelíbí, tak se omlouvám, ale připadá mi, že bych si ji měla zlepšit, heh). Každopádně doufám, že se vám má atypická povídka bude aspoň trochu líbit.