Dovol mi tě milovat

9.

Snad si nemyslíte, že jsem to přehnala. Lehla jsem si zpět na postel a na notebooku jsem si zapnula seriál Dámský Gambit. Je to fakt dobrý, nebo aspoň ta 1. kapitola mě zatím zaujala.

---------

Absolutně nevím co mám dělat, sice mám ještě pár epizod před sebou, ale taky to nechci dokoukat za jeden den. No přesněji jsem dokoukala 3 díly a zbývá mi jich už jen pár.

Je teprve čtvrt na šest a co si budem, už začínám mít trochu hlad. Nakonec jsem se přemluvila a pustila jsem si ještě jeden díl.

---------

4. díl skončil a mě se za dveřmi ozvalo ťukání.

"Slečno Hailey, večeře je hotová. Chcete to donést a nebo půjdete dolů?" ozval se tlumený hlas Marty.

Zvedla jsem se z postele a přešla jsem ke dveřím, které jsem odemkla a následně otevřela.

"Já..půjdu za váma dolů, jen mi dejte chvilku" usmála jsem se a zdvořile vyčkala na její odpověď.

"Dobře. Jídlo se podává za 15 minut" oplatila mi úsměv a odcházela zpět po schodech dolů.

Fajn, otevřela jsem skříň a hodila jsem na sebe černé legíny a modrou mikinu.

U zrcadla jsem si učesala vlasy a nanesla si trochu řasenky a korektoru pod oči.

Hned jsem vypadala živěji, ale jen na venek.

Odemkla jsem dveře, které jsem kvůli mému převlékání radši zamknula, a po skleněných schodech jsem se vydala dolů.

Pomalu jsem nakoukla z poza rohu abych zjistila, zda u tu je už přítomnost Justina nebo ne. K mému neštěstí seděl zády ke mně v čele stolu. Jako první můj zrak spočinul na jeho tetování křídel, které jak u jsem jednou zmiňovala, má na krku.

Překvapivě měl na sobě volné bílé triko a černé tepláky. Je to nezvyk, vždycky jsem ho viděla jen v obleku.

"Zdravím" šeptla jsem a pomalou chůzí jsem se odebrala ke stolu, přímo k Justinovi.

"Drahoušku, sedni se. Dáš si něco k pití?" ozvala se Marta, která stála u kuchyňské linky.

"Voda postačí, děkuju moc" zvládla bych si to udělat sama, ale v tuhle chvíli opravdu nechci vstávat a upozornit na sebe jakýmkoliv pohybem. Poprvé jsem zrak zabodla na Justina. Ten byl, ale zaměřený na desku stolu. Doslova ji hypnotizoval. Klidně bych i věřila, kdyby řekl, že si nevšimnul mojí přítomnosti.

"Tak tady to máte" objevil se přede mnou talíř s Lasagne a sklenicí vody. Poděkovala jsem se a pustila jsem se do jídla.

No, stejně jsem se každou druhou sekundou dívala na Justina, který semnou ani jednou nenavázal oční kontakt. A sakra, že mi to tvalo. Potřebovala jsem se podívat do jeho očí.

"Justine?" teď by se na mě mohl podívat.

"hm" ani koutkem oka se na mě nepodíval. Co s ním sakra je?

"e-ehm" snažila jsem se na sebe nějak upozornit. Podíval se na mě nechápavě.

"co je?!" překvapeně jsem zamrkala. Má snad krámy nebo co??

"j-já...ehm u radši nic" zvedla jsem se, prázdný talíř jsem položila na linku i se sklenicí a odešla jsem ke schodům. Když v tom mě zastavila něčí potetovaná ruka. Čí to asi bude hele??

"ne promiň já jen...co jsi potřebovala?"

"chtěla jsem jít s tebou k bazénu" usmála jsem se, když jsem si všimla jeho jiskřiček v očích.

"půjdu rád, tak za půl hodiny tady? není dobrý jít hned po obědě do vody"

"dobře tati" na to se hned zasmál a pustil mě. Jetštěže mám tu mikinu velkou i přes zadek :d

V pokoji jsem si připravila plavky ať pak nespěchám a pak jsem sebou práskla o postel. Doháje...jsem naprosto zoufalá. Nevím, co to semnou je a hodně se rozvolňuju. Měla bych být na měj nasrnaná, být hysterická a bulet. Téměř nic z toho nedělám.

Proč jsem sakra vybrala plavky a bazén. Ještě mě znásilní. Ikdyž..možná bych si to nechala líbit. Jo a navíc už je večer a slunce bude za tři hodiny pryč. Na tomhle dvakrát moc nezáleží.

Pravděpodobně mám oči rozmazané od trochy řasenky, ale co už, stejně si to budu muset odlíčit kvůli vodě.

Tak co myslíte, stane se něco??

Psala jsem to na počítači a když jsem se na to podívala, na mobilu, místo háčků tam byly znaky a na počítači po uložení do konceptů taky. Líp se mi ale píše na počítači, ale vypada to, že to moc nepůjde. Celý jsem to musela pročítat a každý háček opravovat 😂