Už jsme tři měsíce pryč z Německa a mě samozřejmě mi chybí mamka, David s Evou, Xena a ostatní kamarádi z Berlína. Jeden týden za námi přiletěli Timo s Aristotelem, bylo hezké vidět, že jsou spolu šťastní.
Co se týče nás dvou a našeho života v New Yorku, tak jsme si pronajali jeden pokoj u starší paní, která nás s radostí přijala, já jsem si našel práci v cukrářství a Patrika přijali do nemocnice na ambulanci, kde pracuje jako výpomoc. Sám za sebe bych řekl, že se nám tady žije dobře, ale doma je doma.
---
Dnes je pětadvacátého prosince, což znamená Štědrý den, který bude můj první strávený mimo Německo, ale za to s člověkem, kterého miluju. ,,Vstávej.'' drkl jsem do Patrika ,,Ještě chvilku.'' zamumlal. ,,Musíme pro snídani.'' ,,Nemůžeš si vzít chleba?''otočil se ke mně čelem. ,,Já mám chuť na něco sladkého.'' odvětil jsem. Ještě nějakou dobu jsme se mazlil a po hodině jsme se konečně oblékli a odešli do města pro snídani.
Na to, že je skoro konec prosince, tak je tady celkem dobré počasí, celkem. Je trochu sněhu, který je ale rozmočený jako papír, protože přes noc pršelo, asi si to dokážeme všichni představit, ale to už se někdy takhle stává. ,,Camille, vzali jsme vám něco na zub.'' usmál jsem se a položil na stůl před naší hostitelku papírový pytlík se sladkým pečivem. ,,Děkuji chlapci, co jsem vděčná?'' ,,Nic, když jsou ty Vánoce.'' usmál se Patrik. ,,Když jsou ty Vánoce, tak tady pro vás dva něco mám.'' řekla s úsměvem a začala něco hledat v šuplíku. ,,Ale kam já jsem to dala?'' zeptala se spíš sama sebe. ,,Aha tady to je.'' usmála se a podala nám každému jednu taštičku. ,,Děkujeme.'' usmál jsem se. ,,Budete dnes večer doma nebo máte v plánu někam jít?'',,Asi nikam nepůjdeme, proč se ptáte?'' zeptal se Patrik. ,,Mně za chvíli jede vlak do Bostonu, jednu za svou sestrou a její rodinou, takže tady budete sami já se asi za týden vrátím, nevadí vám to?'' ,,Ne, nevadí, my tady zůstaneme a kdykoliv se bude něco dít, tak vám zavoláme jeden z nás, nebojte.'' usmál jsem se. ,,Dobrá tedy, takže já vám přeji hezké Vánoce a mějte se hezky.'' usmála se a vzala si kufr. ,,Chcete pomoct?'' zeptal se Patrik. ,,Ne, neboj.'' ujistila ho s úsměvem. ,,Tak nashledanou.'' usmáli jsme se a odešli do svého pokoje. ,,Tak co tady máme?'' zeptal jsem se s úsměvem a vyndal z taštičky plechovou krabičku, kterou jsem následovně otevřel. V ní se nacházelo malé plyšové prasátko. ,,Co máš ty?'' podíval jsem se na Patrika. ,,Mám medvěda?'' odpověděl mi překvapeně a ukázal mi svého plyšového medvídka ,,Myslíš, že to má něco znamenat?'' zeptal se pobaveně. ,,Tím chceš říct, že jsem prase?'' podíval jsem se na něj. ,,Ne lásko,'' usmál se a shodil mě na postel. Přelezl si nade mne a s úsměvem se mi podíval do očí. ,,Ty jsi jako motýl.'' usmál se a políbil mě na krk, kde začal tvořit znaménko lásky, které bude můj krk zdobit ještě dobrých pár dní. Přesně tohle je moje slabé místo, doslova. ,,Patriku.'' ,,Copak?'' zamumlal a dal se věnoval mému krku ,,Já tě zabiju.'' vzdychl jsem, když mě kousl do místa, kterému se před chvílí věnoval. ,,Taky tě miluju.'' usmál se a nesměle pokračoval dál. Polibky začali být čím dál tím něžnější a to až tak, že mi vypadla z ruky taštička, kterou jsem do teď držel. ,,Tady je někdo citivej.'' usmál se. ,,Patriku prosím." řekl jsem potichu. ,,O co prosíš?" zamumlal. ,,Přestaň." ,,Nebo co?" podívám se na mě. ,,Nebo usnu, sám moc dobře víš jak mě takové věci uspávají." odpověděl jsem mu. ,,Máš pravdu, je nejvyšší čas začít něco dělat." usmál se. ,,Jen tak mimochodem co by jsi chtěl dělat?'' zeptal se po chvíli. ,,No tak je Štědrý den, tak si třeba rozdělat to cukroví co tady už měsíc máme a pustit si nějak filmy.'' navrhl jsem. ,,To zní dobře.'' uznal a vyndal z šuplíku notebook. ,,Zatím něco vyber já si dojdu na záchod.'' sdělil mi a nechal notebook na posteli. Zapl jsem ho a začal prohledávat složku s filmy, které tam máme. ,,Nebudu se ptát proč tady máme 50 odstínů šedi.'' řekl jsem, když se Patrik vrátil. ,,Tak se neptej, lásko.'' usmál se. ,,Pustíme si To?'' zeptal jsem se. ,,Co? 50 odstínů šedi?'' podíval se na mě překvapeně. ,,Ne To, horror.'' ,,Ty nechceš v noci spát? Sám moc dobře víš jak to dopadlo naposledy.'' připomenul mi. ,,Já vím, '' vydechl jsem.Po tom co jsme dokoukali asi tři filmy už se začínala dělat celkem tma což byl signál k tomu, abychom začali dělat nějakou večeři. Možná se ptáte jak to budeme mít s dárky. Ne? Tak alespoň dělejte, že vás to zajímá. Kopili jsme si takové dva řetízky což je vlastně náš vánoční dárek a to je vše. Na večeři jsme si koupili sushi, protože je to jídlo, které normálně nejíme a je pro nás trochu sváteční.
,,Tak co teď?" zeptal jsem se a lehl si. ,,No, něco by mě napadlo." usmál se a lehl si nade mne. ,,Myslím, že mě to taky napadlo.'' usmál jsem se a začal ho líbat. ,,Jsi se nějak rozjel.'' řekl po chvilce. ,,Mlč a líbej mě.'' vydechl jsem a přitáhl si ho zpátky. ,,Chceš to?'' zeptal se udýchaně. ,,Ano.'' přikývl jsem. ,,Jsi si jistý?'' zeptal se znovu a chytl lem mé nebo spíš jeho mikiny. ,,Jsem.'' vydechl jsem nervózně. ,,Dobře.'' přikývl a sundal mi ji. Sundal jsem mu s lehkým úsměvem tričko a tím odhalil jeho užnou hruď. Mé kochání přerušilo až to, když mě začal něžně líbat na krku.
,,Kdykoliv mě můžeš zastavit." vydechl. ,,Dobře." přikývl jsem.Unaveně jsem si lehl vedle Patrika a natáhl se pro svoji mikinu. ,,Sedni si." řekl potichu. ,,To nebylo tvoje poprvé, že?" podíval jsem se na něj. ,,Ne, nebylo." zakroutil hlavou. ,,Děkuju." pousmál jsem se, když mi sám tu mikinu oblékl. ,,Nemáš zač," usmál se a lehl si na svou půlku postele. ,,Nebylo to moje poprvé, ale s tebou to bylo mnohem lepší." dodal a přikryl nás dekou. S lehkým úsměvem jsem se k němu přitulil a hlavu si položil na jeho hruď. ,,Dobrou." řekl jsem po chvilce. ,,Dobrou noc, lásko." odpověděl mi.
ČTEŠ
Prince of adventure [POZASTAVENO]
أدب المراهقينStřípky z cest Patrika a Mattea. Cover by: Knihomolka_11