Vstal jsem z postele po tom, co mi v sedm hodin zazvonil budík na telefonu.
Vydal jsem se rovnou do koupelny, kde jsem si vyčistil zuby, učesal vlasy a nakonec ještě pořádně opláchnul obličej.
Došel jsem do pokoje a tam jsem si na sebe místo kraťasů a trička vzal na sebe volné černé džíny a černé tričko, které je mi teď taky trošku víc volné, protože jsem za poslední dobu dost zhubnul. Tím co nosím to ale naštěstí nikdo nepoznal.
Do batohu jsem si dal věci, co budu potřebovat do školy a tak.
Došel jsem dolů, kde byla moje mamka s taťkou u stolu a snídali.
„Dobré ráno" pozdravil jsem je.
„Ahoj, Loui" odpověděli a dál se věnovali snídani.
Vzal jsem si tam jen jablko, protože jsem včera nevečeřel, takže jsem měl celkem hlad.
Zakousl jsem se do něj a šel jsem na cestu zase nahoru, baych si už jen vzal mikinu a batoh.
Mikina mi byla taky trochu větší, ale taky si toho nikdo asi moc nevšiml.
Vzal jsem si dole boty a vydal jsem se na cestu do školy.
Zase tam uvidím Harryho a to ještě vsadím, že k nám dnes zase půjdou na návštěvu.
Vždy u nás Harry zabere půlku mojí postele a je na telefonu. Ovšem to já taky, co jiného máte dělat s člověkem, kterého nenávidíte a on nenávidí vás. Asi těžko si budete povídat.
Došel jsem tam a došel jsem ke svému jedinému kamarádovi. Niall je blonďák, který je většinu času usměvavý a hlavně nenajezený.
„Ahoj Nialle" pozdravil jsem ho a obejmul ho.
Přes rameno jsem viděl, jak se na nás Harryho parta kouká.
„Ahoj, nepíšeme dneska něco?" pozdravil nazpátek a zeptal se.
„Asi ne" odpověděl jsem mu.
Ještě chvilku to bude trvat, než budeme moct do školy, ale za chvilku by ji měli otevřít, takže si už budeme moct jít sednout.
Byl jsme nervózní, protože mi opravdu není příjemné to, že na nás koukají.
Radši jsme se hned po otevření vydali do školy.
Dosedli jsme na svoje místa vzadu třídy a po chvilce do třídy přišla i ta Stylesova parta.
„Hej, Tomlinsone! Dones nám úkol!" zakřičel na mě Harry.
Radši jsem si jen povzdychl a donesl jsem jim tam sešit.
---
Celou školu jsem tak nějak přežil a teď je na řadě oběd.
Došel jsem tam po boku s Niallem a každý jsme si vzal svou porci špaget. Nemám hlad a ani mi to tolik nechutná, takže jsem si řekl jen málo a potom to odnesu, nebo si to za mě vezme Niall, který tady jídla má rád.
„ty to nebudeš? zeptal se.
Místo odpovědi jsme se jen pousmál a přisunul to k němu. Hned se do toho pustil.
Když to dojedl, odnesli jsme ty talíře a potom jsme šli do šaten abychom si vzali batohy a zase jsme šli pryč ze školy.
Ano, před školou stála Stylesovo parta.
Radši jsem přidal do kroku a šel pryč.
„Pozor, aby si se příště nerozběhnul" křiknul Harry a všichni se zasmáli.
Jen jsem pokroutil hlavou a šel jsem dál.
Doma jsem pozdravil rodiče v kuchyni a šel jsme do svého pokoje. Lehl jsme si do postele a koukal do stropu.
„Loui, pojď dolů!" volala na mě zezdola mamka, tak jsme se vyhrabal z postele a šel jsem za ní.
„Ano?" ozval jsme se po příchodu.
„Víš, chtěli bychom jet se Stylesovýma na dovolenou, někdy teď. Ještě jsme se nerozhodovali o datumu, ale chci se tě zeptat, jestli by si chtěl jet taky. Jen předem říkám, že to bude místo školy a je to úplně na tobě" řekla mi mamka. No, na dovolenou bych klidně jel, co si budem. Ještě to asi proberu s Niallem.
„Jo, nejspíše jo, ještě si to pořádně promyslím" řekl jsem a zase jsem šel nahoru.
Vzal jsem dob ruky telefon a vytočil Niallovo číslo. Asi se zeptám, jestli nechce ven, protože bych jinak stejně byl jen celý den zavřený doma.
„Ano, Loui?" uslyšel jsme z druhé strany telefonu.
„Ahoj, Ni. Nechceš jít ven, chci s tebou něco probrat a nechci celý den sedět doma" řekl jsme popravdě a čekal chvilku až odpoví.
„Ale jo, klidně, taky nechci sedět celý den doma, tak se za půl hodiny sejdeme v parku u lavičky?" zeptal se a já souhlasil.
„Fajn, zatím se měj" položil jsem telefon a šel jsme si na sebe vzít mikinu.
Ještě před tím skočím do obchodu, abych si koupil něco k jídlu, když jsme z oběda ve škole moc nesnědl. Mám celkem hlad, ale tady doma asi nic nemáme.
ČTEŠ
Láska z nenávisti - Larry Stylinson CZ
FanfictionLouis a Harry se nenávidí, ale jejich rodiče jsou velmi dobří přátelé, takže se musí stýkat.