Láska z nenávisti - Larry Stylinson CZ

7

Harryho pohled

Dnešek jsem si hodně užil. Byl jsem na Louise po několika letech zase hodnej. Nebylo to kvůli rodičům. Už na něj nechci být zlej.

Zjistil jsem, že je to fajn kluk. Není to ten nechutném nerd, za kterýho jsem ho měl.

Už jsme přišli z večeře, kde si Louis dal jenom salát. Nechápu proč, ale ať si jíco chce, nebudu ho nutit do toho aby si každý večer dával celou pizzu.

I když se mi moc nechce tak musím zmínit jeho extrémně krátké kraťasy. Neříkám, že mu to neslušelo, to určitě ne, protože na jeho skoro až ženské postavě to vypadalo úžasně, ale byly krátké opravdu dost.

Před chvilkou jsem slyšel, jak si Louis šel čistit zuby. Myslím, že teď šel někam do místnosti s oblečením.

Já se mezi tím koukám na nějaký film v televizi, kam jsem dal flešku s filmama.

Už je to asi hodina od tý doby co jsem neslyšel, že by něco dělal.

I když dost neochotně, tak jsem se vydal tam, kde by Louis měl být, protože v koupelně jsem přes otevřené dveře viděl, že tam není

Vešel jsem do šatny, budeme tak nazývat tu místnost, a uviděl jsem Louise, jak je schoulený v křesle a spí.

Jasně, řekl jsem mu ať si spí kde chce ale se mnou na posteli spát nebude, ale nemyslel jsem to až takhle. Opatrně jsem ho vzal jako princeznu a odnesl ho ke mně do postele.

Hned jak jsem na něj dál peřinu, zabalil se do ní a stočil se do klubíčka.

Lehl jsem si vedle něj a taky už jsem vypnul televizi. Taky jsem se přikryl a za chvilku jsem usnul. Jen jsem už potom malinko vnímal, jak se ke mně přisunul a zabořil si jeho hlavu do mého hrudníku.

---

Ráno jsem se probudil ještě dřív než Louis. Ležel těsně vedle mě, celý zahrabaný pod peřinou tak, aby mu koukal jen hlava.

Vzal jsem si do ruky telefon a vyfotil jsem si ho. Vypadal roztomile.

Projížděl jsem instagram a tak. Napsal jsem ještě kamarádům, kteří teď ještě spali.

Z šatníku začal hrát nějaký budík. Jasně, nejspíš to bude Louisovo telefon.

I když dost neochotně, došel jsem tam a ten telefon jsem vypnul.

Došel jsem zpět k posteli a pomalu zatřásl s Louisem.

„Lou, musíš vstávat" snažil jsem se říct mile.

Probral se a zmateně si prozřel oči.

„Em-, Um- dobré ráno, asi?" řekl dost zmateně.

Rychle vstal z postele a šel do šatníku.

Dlouho jsem nic neslyšel, ale potom šel do koupelny.

Taky bech se měl začít připravovat na snídani.

Vzal jsem si na sebe to samé co včera, takže černý džíny a k tomu celkem průhledné tričko.

Hned co Louis vylezl z koupelny, šel jsem tam já. Opláchnul jsem si obličej a pročesal vlasy. Zuby si vyčistím až po snídani, teď by to bylo nechutný.

Vyšel jsem ven a tam už si Louis bral boty. Taky jsem si je vzal a společně jsme vylezli před pokoj. Rodiče tam ještě nebyli.

„Um, promiň za tu postel, nevím jak jsem se tam dostal" řekl se skloněnou hlavou.

„Sám jsem tě tam donesl, v klidu" řekl jsem mu a on se překvapeně podíval, ale nic neříkal.