▪️Mozek▪️

242 19 0
                                    

Tara začala zavírat a otevírat oči. Její Winter soldier já bojovalo se skutečnou Tarou. I když jsem si stále opakoval že jí nechci ublížit, využil jsem jejího boje se samou sebou a podkopl jí nohy. Tara spadla na hlavu a omdlela, hodil jsem si ji přes záda a odnesl ji do Avengers Tower. Jelikož je budova z poloviny plná laboratořemi, věděl jsem že toho koho hledám tu lehce objevím. Když jsem vešel do jedné z laboratoří, Banner stál zadumaně za stolem a něco zapisoval. Odkašlal jsem si abych upoutal jeho pozornost. Odvrátil pohled od své složky a ,když spatřil Taru v bezvědomí na mých zádech, zamračil se. Vše jsem mu řekl, od toho jak mě napadla až po to jak přišla k zakrvácenému čelu. ,,Odkud ji znáš?" zeptal se když jsem domluvil. ,,To je na dýl.." odpověděl jsem.

Nechtělo se mi moc vzpomínat na dobu ve vězení a už vůbec jsem to nechtěl nikomu říkat. Stačí, že jakmile se dozví o Taře i ona, donutí mě ten příběh převyprávět moje terapeutka. Klidně bych se vsadil že zas bude otravovat s tím svým agresivním psaním do notesu. Stejně to dělá každé sezení. ,,Máme dost času než se probere." namítl Banner a svýma zelenýma prackama položil Taru do kupole. Vypadala tam jak Sněhurka čekající na polibek z pravé lásky, který ji měl vrátit k životu.  Protočil jsem očima, div mi nevypadly z důlků. ,,Nechci o tom mluvit, prostě... Je to kámoška z doby než se ze mě stal Winter Soldier. A teď se jím stala i ona." Sklonil jsem hlavu a oba jsme jen mlčeli. Po chvilce se opět obrátil k Taře , když se ujistil že se ještě neprobrala, sebral ze stolu injekční stříkačku s nějakou divnou tekutinou a vpíchl jí to do pravé ruky. ,,Klid, neublíží jí to, před několika lety jsem to vynalezl kvůli Hulkovi. Jen ji to uklidní kdyby byla pořád agresivní..." . Poslední slova sice spolkl ale já věděl co chtěl říct ,Agresivní vražedkyně'. Najednou mě přepadla otázka. ,,Bude si mě pamatovat? Až se probudí? Je to už pár let co jsem odtamtud odešel jako superzabiják ..." když jsem myslel na všechny možné odpovědi, můj krk zaplnil knedlík neklidu. ,, Největší pravděpodobnost je ano. Víš Bucky...Lidé si jsou schopni zapamatovat 30% z toho, co vidí a až 90% toho co dělají nebo už udělali. Takže jestli s tebou trávila čas nebo si s tebou povídala, což předpokládám že asi ano, bude si to pamatovat. Možná jí bude chvíli trvat než si vzpomene na vše ale vzpomene si. No není lidský mozek dokonalý? "

Usmál jsem se protože jsem veděl že se mě snaží potěšit, takže jsem mu chtěl udělat stejnou radost. Pár minut jsem koukal zamyšleně do země, vzpomínal na dobu v cele s Tarou a litoval toho, že je nemůžu se Stevem seznámit, když se začala probouzet.

Přátelé z teroru (CZ-Bucky Barnes Fan fiction)Kde žijí příběhy. Začni objevovat