Diabolik lovers ff

7. Ritsuko a Reiji

Běžela jsem po úzké části na skále. Za mnou běžel muž který měl dlouhé vytáhnuté špičáky... upír... běžela jsem a občas jsem zakopávala. *jak blbý nápad utíkat upírovi* pomyslela jsem si a najednou se objevil do tváře. Jeho tváře jsem okamžitě poznala byl to- svoji myšlenku jsem nedokázala dokončit a už jsem padala ze skály.

,,Reiji pomoc,, zařvala jsem. On jedním pohybem zabil upíra. Reiji se mě snažil zachytit, ale nepovedlo se mu to. Padala jsem dolů a-

S šokem jsem se posadila. Okamžitě se mi zvednul tep a dech se mi zrychlil. Začala jsem to rozdýchávat. Už je to dlouho co jsem měla takovou noční můru. Něco se vedle mě pohnulo a všimla jsem si to že je to Reiji. Začali mi téct mi slzy a vrhnula jsem se mu do objetí. On byl chvilku překvapený a po chvíli aby mě uklidnil tak mě začal hladit po vlasech a zádech. Vzlykala jsem mu do hrudi do doby než jsem zase začala na něm usínat. Přemýšlela jsem čím to může být než jsem si uvědomila že mi saje z krku krev abych usnula/omdlela. Také se tak stalo.

O PÁR HODIN POZDĚJI

Vzbudila jsem se na Reijim. On však byl vzhůru a pomalinku mě hladil o vlasech. Dával na mě pozor když jsem spala. Protřela jsem si oči a podívala se na něj. Nešlo na něm vidět že na mě dával pozor... Upíři mohou spát pokud chtějí, ale spánek nepotřebují.

,,Dobré ráno Reiji,, zašeptala jsem. On se na mě pousmál.

,,Dobré ráno Ritsu... za chvilku by jsme měli začít všechno připravovat,, poté jsem se okamžitě podívala na hodinky. Za pár minut by jsme měli podle seznamu chystat snídani a měl probíhat náš program.

,,Jo jinak dneska půjdeš se mnou do školy, holky některý tam už chodí...je to na rozhodnutím našem, a já si myslím že by si se mnou stihla ve třeťáku stíhat krok ačkoliv by si měla být prváku.,, řekl a já to brala jako pochvalu.

,,Dobře dobře půjdu a uvidíme.... jinak kde je uniforma ?,, souhlasila jsem a poté jsem se malinko otočila. Dostala jsem černou sukni, bílé nadkolenky také bílé boty černou košili a bílé sako.

,,Lidé v noční škole mají stejnou uniformu jako ty aby se odlišili od sebe,, kývla jsem že chápu, zašla jsem si do koupelny a tam se převlékla. Beze slova jsme šli na snídani. Dneska do školy nejde Laito, Ayato a Subaru s Kanatem. Takže jenom Shu a Reiji jedou. Laito je na měsíc vyhozen ze školy, Ayato do školy nechodí protože nechce, Subaru spí, Kanato říkal že má něco na práci. Tudíž se s holkama ve škole neuvidím, ale to neznamená že se netěším na svoji nejlepší kamarádku Rio. Reiji a Shu chodí do jedné třídy jelikož Shu opakuje z nějakého důvodu 3. ročník asi aby se dohlédlo na jeho výuku a znalosti. Když se vše připravilo, dojedlo a sklidilo pomalu jsme se sešli přede dveřma.

,,Tsu tobě to teda sluší, jsi v tom rostomilá,, vypískla Rio když mě viděla jelikož Shu a Rio zaspali tak jsme se nesetkali na snídani, ale až teď. Okamžitě mě objala.

,,Ty jsi v tom hezčí Ri,, obejmu jí zpět a po zakašlání Reijiho aby jsme pohli, jsme se vydali do limuzíny. Jeli jsme asi 30 minut než jsme zastavili před velkou budovou.

,,Ty jo to je velká budova, větší než výběrová aréna,, zašeptá Rio úžasem. Zasměji se a poté spořádaně vyjdu ledově klidná z limuzíny. V ruce držím svůj diář s propiskou a na zádech mám pouzdro s houslema, mám v plánu si jít někam o přestávce zahrát. Počkali jsme s Rio na Shua a Reijiho než vystoupili a následovali jsme je. Některý holky na nás koukali závistivě, některý nenávistně. Kluci nad námi slintali. Rio mě chytla za rukáv což je naše znamení že se bojí. Otočila jsem se na ty kluky a vrhla na ně zlý pohled. Je to samozřejmě zaskočilo a rozešli se svým směrem, Došli jsme do třídy a vybraly si místa za sebou v první řadě. Vedle mě o řadu dál si sednul Reiji a za ním hned Shu.... Zdá se že nejsme jediný co mají tyto návyky.... Většinou jsou první lavic vždy první jelikož se tam nikomu nechce sedět a být na ráně. Do třídy vstoupil učitel Ekonomie a představil nás, poté nás začal vyučovat... bohužel jsem ty věci uměla a tak jsem si malinko otráveně povzdychla, bylo to až moc lehké.... Nastala konečně přestávka a Reiji mě dovedl před hudebnu.

,,Přijdu si tě sem vyzvednout na konci přestávky, nikam nechoď,, rozkázal mi a zavřel dveře od hudebny. Vytáhla jsem svoje housle a začala jsem hrát písničku: Fairy Tail - Alexander Rybak
spokojeně jsem si vyhrávala a u toho skoro s houslema tančila po hudebně jak jsem se vžila do hudby. Je to velice zajímavá písnička a já si jí moc oblíbila. Najednou do hudebny vstoupili 2 dívky a 3 chlapci. 2 dívky měli bílou uniformu a kluci černé věděla jsem co to znamená. Housle jsem si uklidila do pouzdra jelikož jsem z toho neměla dobrý pocit a nechci si je poškodit.

,,Co chcete,, řekla jsem arogantně. Holky se naštvali a vrhly se na mě. Pár ladnými pohyby jsem jim uhnula.

,,Být vámi tak se se mnou perte tak aby mi netekla krev jinak je po vás.,, řekla jsem a měla na mysli Reijiho který by jim udělal kdo ví co kdyby mi tekla krev... dokáže ji prej vycítit až na 2 km daleko protože mám prej nezapomenutelnou vůni a chuť jedné z vyjímčený skupiny krve (O- má ona a spolu s O+ je to neobvyklá krevní skupina). Holka mě ignorovala a tak jsem jenom uhýbala jejich pohybům, jelikož tu mají své majitele tak by to pak pro mě nemuselo dopadnout dobře.

,,Tsch proč na nás neútočíš ? To si tak slabá? Jsem si nemyslela že si Reiji-sama vybere takovou tupku,, zasmála se a zbytek jejich spolku taky. Já se ušklíbla a vypustila na ni.

,,Né jenom nejsem blbá jako vy.... kdybych vás zranila nebo do vás jenom kopla tak se vaši majitelé po mně vrhnou a plýtvat mojí O+ krví se mi zrovna moc nechce,, řekla jsem povýšeně...
Holka najednou mě bouchla tak že mi roztrhla ret a škrábla mě ke krku....

,,No jak chceš..,, řekla jsem.