Diabolik lovers ff

15. Ritusko a Reiji

Pohled Ritsuko

Probudila jsem se a snažila se poznat kde jsem, netušila jsem, byla tma a tak chvíli trvalo než jsem přivykla světlu. Začali se otevírat dveře, někdo měl nádobu a klíče. Riznul mě do ruky a předtím mně sundal pouta. Nechal mě tam jen tak ležet, s minimem síly.

,,Reji prosím přijď mě zachránit." Řekla jsem si a omdlela.

Pohled Reiji

Přišel jsem domů a Ritsuko nikde. Na zemi jen flek od krve a nic více, trochu rozbitého nábytku...

Kdo to mohl udělat. Šel jsem za bratry a řekl jim co se stalo. Vsichni se začali balit a doma jsme nechali Káňata aby hlídal dámy.

Přemýšlel jsem kdo by to mohl udělat unést mi ženu. Docvaklo mi tom to představování byla jen pouhá zbytečná záminka, jak jednu z nich dostat a vzít nám ji. Má vzácnou krev... Proč jsem ji nechával samotnou, měl jsem být s ni.

Pach Tsuiny krve se táhnul větrem jak ji únosce nesl. Věděl jsem kam to má jít a tak jsme vsichni tam vyrazili..
Poslali jsme Shua který je nejrychlejší napřed.

Pohled  Ritsuko

Probrala jsem se a viděla jsem otevřené dveře. Sebrala jsem všechny zbytky svých sil a běžela ven. Proběhla jsem chodbami i když jsem neviděla kudy jít ale má intuice mě táhla ven. Vyběhla jsem na nějakou skálu a přišlo mi to o podivné povědomé.

Běžela jsem po úzké části na skále. Za mnou běžel muž který měl dlouhé vytáhnuté špičáky... upír... běžela jsem a občas jsem zakopávala. *jak blbý nápad utíkat upírovi* pomyslela jsem si a najednou se objevil do tváře. Jeho tváře jsem okamžitě poznala byl to- svoji myšlenku jsem nedokázala dokončit a už jsem padala ze skály.

,,Reiji pomoc,, zařvala jsem. On jedním pohybem zabil upíra. Reiji se mě snažil zachytit, ale nepovedlo se mu to. Padala jsem dolů a myslela že je to můj konec, když v tu chvíli mě tělo obalilo druhé a padali jsme oba. Se zděšením jsem zjistila, že je to Reijim. Pořádně jsem ho objala jak jsme padali dolů... Pak už jen tma a ticho...