Tábor [Martinus Gunnarsen]

22.

Společně s holkama jsem, s úsměvem na rtech, šla na rozcvičku.

,,Jsi včera byla s Martinusem?" optala se Ashley.

,,Ehm jo byla" usmála jsem se na ní.

,,Jak to dopadlo?" úchylně se usmála Emma.

,,Nijak. Jak by to mělo dopadnout?" optala jsem se.

,,Chodíte spolu? A nelži! Víš, že my to poznáme" začala se Kiara smát.

,,Nechodíme spolu" zalhala jsem. Stejně to nepoznají, i když říkají opak.

,,To je dobře. Radši s ním nic neměj. Stejně tě chce jenom do postele" usmála se Emma. Však jsem říkala, že to nepoznají.

Já jen přikývla a zastavila se. Začala jsem se protahovat. Když přišla Nora s Mathiasem, všichni jsme začali cvičit podle nich.

,,Teď všichni jedno kolečko kolem areálu" rozkázal Mathias, na čemž se všichni rozeběhli.

,,Jedem, jedem, jedem!" křikla Nora.

Jen jsem protočila očima a běžela dál. Běžela jsem pomalu a byla mezi posledními. Proč bych měla pospíchat že?

Vběhla jsem do lesa. Najednou mě někdo zatáhl za zápěstí a opřel o strom. Na mých rtech jsem cítila menší tlak. Hned jsem poznala o koho jde. Své ruce jsem obmotala okolo jeho krku a on se na mě namáčkl.

,,Chyběla jsi mi" zamumlal mi do rtů.

,,Jsme se neviděli ani půl hodiny" odtáhla jsem se.

,,Právě. Hrozně dlouho" uculil se.

,,Aby ses nezbláznil" usmála jsem se.

,,Pozdě, už se stalo" uchechtl se a znovu se mi přilepil na rty.

,,Tini, někdo nás uvidí" zamumlala jsem.

,,Hmm" odtáhl se od mých rtů a přivlastnil si můj krk.

Jen jsem přivřela oči a hlavu naklonila na stranu, aby měl větší přístup. Občas ze mě vyšel vzdech. On se samozřejmě zasmál. Užívala jsem si, že ho mám zase u sebe, budeme ignorovat, že jsme se neviděli tak půl hodiny, a ignorovala okolí.

,,Musím běžet" odtáhla jsem se, vlepila jsem mu ještě jeden polibek a rozeběhla jsem se. On se samozřejmě rozběhl též.

Při běhu jsme si povídali o všem možném a hodně se nasmáli.

,,Ale však ananas na pizzu nepatří!" obhájil.

Abych vám to ujastnila. Začali jsme se bavit o tom, zda ananas na pizzu patří a nebo nepatří. Přitom jsme samozřejmě museli běžet.

,,Patří! Víš jak je to dobrý? Šunčička, sýreček a ananasík, dokonalost" olízla jsem si spodní ret.

,,Tfuj, bych se asi pozvracel" zakřenil se.

,,Z takové dobroty? Ty jsi pěkně divnej" uchechtla jsem se.

,,Já a divnej? Já nevím kdo je až tak mimo, že říká, že ananas na pizzu patří a přitom NEPATŘÍ" na poslední slovo dal důraz.

,Patří a tečka. Nehádej se se mnou, nemá to cenu" hodlala jsem se dokončit naší diskuzi.

,,Nepatří! Jsi něco šňupala a teď vykládáš takovéhle nesmysly?" ten má debilní otázky.

,,Jediný kdo tady něco šňupal jsi ty!" zastavila jsem se a zkřížila si ruce na prsou.

,,No dovol, já jenom vím co je dobrý a dá se to jíst" také se zastavil.

,,Správně, já vím co je dobrý. Třeba červeňoučký rajčátečka jsou taky mňam" usmála jsem se.

,,Však říkám, že nevíš, co je dobrý. Kdo by jedl rajčata? Takovej hnus" znechuceně vyplázl jazyk.

,,Normální lidé je jedí" ušklíbla jsem se a znova se rozeběhla.

,,Nenene normální lidé je nejedí. By museli být zmutovaní" rozběhl se za mnou.

Jen jsem protočila očima a dál to nehodlala řešit. Každý má jiný názor. Podle někoho ananas na pizzu nepatří a podle někoho naopak patří. Ale uslyším někoho mluvit o tom, že ananas na pizzu nepatří a uškrtím ho.

Jedli jste třeba takovou hawaii? To je dobrota, doporučuji.

Tinusovi jsem už nic neodpověděla a mlčky běžela, ať už to mám za sebou.

Před koncem jsem trošku zpomalila, aby mě Tinus předběhl. Nepotřebuji slyšet ty různý keci o tom, že jsme s Martinusem běželi vedle sebe. Například od holek. Ashley, Kiary a Emmy.  Tyhle tři kdyby nás viděly spolu, dokázaly by si vymyslet ty jejich pohádky o tom, že spolu chodíme. Ano, je pravda, že spolu jsme, ale ony to nemusí vědět. Nebo aspoň prozatím.

Tyhle tři jsou tak otravní stvoření, že to ani není možné. Zároveň vám ale dokážou pomoct. Jsou opravdu hodné a zábavné zároveň. S nimi se prostě nebudete nudit.

Doběhla jsem k nim a začala se vydýchávat.

,,Kde jsi tak dlouho?" zeptala se podezíravě Emma.

,,Běžela jsem. Přišlo mi zbytečný běžet rychle, zbytečně bych se unavila" vyložila jsem

,,Hmm jasný" projela si mě pohledem Kiara. Bylo vidět, že mi nevěřila, ale naštěstí to nechala bez poznámky, za což jsem byla ráda.

Spolu jsme se vydaly do chatky, kde jsme se převlékly a navonily se. Řekly jsme si, že do sprch půjdeme až po obědě, jelikož teď tam určitě bylo plno. Upřímně nechce se mi tam čekat, až na mě vyjde řada.

Když se Emma koukla na telefon a zahlásila, že je čas na snídani, všechny jsme se zasmály a vydaly se do jídelny.

,,Mě zajímá, co bude k snídani" začala Kiara a tím ukončila to trapné ticho.

,,Taky taky" přikývla Emma.

,,Já spíš doufám, že to bude k jídlu" uchechtla se Ashley.

,,Já mám chuť na kuličky s jogurtem" usmála jsem se.

,,Takže žádná změna" zasmála se Ashley společně s Kiarou.

,,Já bych si dala třeba krupicovou kaši" ozvala se Emma.

,,Však říkám, že žádná změna" uchechtla se Ashley.

Hallo alle sammen!
Předem se chci omluvit, že tato kapitola je krátká a po dlouhé době. Měla jsem docela hodně školy a celkově jsem neměla náladu na psaní.
P.s tuhle kapitolu jsem psala tři dny a absolutně to tak nevypadá 😂
✨Terry✨