Tábor [Martinus Gunnarsen]

24.

Ležela jsem ve své, teď již vyhřáté, postýlce a neměla jsem v plánu nic dělat. A tím nic myslím opravdu nic. Měla jsem v plánu se už nezvednout a přála jsem si odpočinek, ale mé přání samozřejmě nebylo vyslyšeno.

,,Holky?" ozvala se Ashley a odpovědí se jí dostalo sborové "mhm" nás tří.

,,Já jenom že za 15 minut máme být u volejbalového hřiště" sdělila.

,,Bože néé prosím netrap mě tak" bylo slyšet, jak Emma zavrtala hlavu do polštáře a začala do něho bouchat rukama.

,,Tak se asi jdeme chystat co?" uchechtla se Kiara, zvedla se a přešla ke své skříni.

,,Hele? Neřeknete jim, že mi je špatně nebo tak něco?" řekla jsem, protože se mi vážně nikam nechtělo.

Je to pouze z důvodu, že se mi tam nechce, takže ani nemyslete na to, že mi volejbal nejde. Abych řekla pravdu, tak jsem v tom docela dobrá. Uhm nechci nic zakřiknout.

,,Mně taky dík" přidala se Emma.

,,Žádný takový zvedněte ty svý líný zadky a jdeme" začaly nás popohánět.

Neochotně jsem se vyhrabala z postele a následně z ní slezla. To samé udělala i Emma.

Jakmile jsme všechny byly připravené, odešly jsme z chatky a vydaly se směrem k volejbalovému hřišti.

,,Tak to bude ještě sranda" zašklebila se Emma.

,,To teda" uchechtla jsem se pro změnu já.

Hrcla jsem si na zem s úmyslem, se už nepostavit a jen koukat.

,,Ahojky všichni" ozval se hlas Mathiase.

,,Takže jak už víte, dnes budeme hrát volejbal. Teď vás rozdělíme do týmů nebo spíše vy se rozdělíte. Společně s Norou vybereme kapitány týmu a ty si následně vyberou, koho chtějí mít ve svém týmu. Snad chápete" dokončil.

,,Takže prvním kapitánem bude Andreas" poukázala Nora na již zmíněného a ten se postavil blíž k hřišti.

,,Druhý kapitán je Martinus, třetí kapitánka Kiara a poslední Jonas. Vybírat si budete podle pořadí, jak jste byli zmíněni"

Všichni se postavili vedle sebe a dále poslouchali Noru. Já si utrhla kytičku a nezajímala se o ostatní. Cítila jsem na sobě něčí pohled a proto jsem zvědavě zvedla hlavu a vyhledávala osobu, která na mě upírá svůj pohled.

Mé oči se setkaly s nádhernými hnědými kukadly, jež patřily ještě nádhernějšímu blonďáčkovi, i když co se tak koukám, tak přecijenom ty oči jsou hezčí. Věnoval mi jeden ze svých úsměvů. Řekněte mi jednu věc, jak může mít někdo tak nádherný úsměv?

Úsměv jsem mu opětovala. Doufala jsem, že si mě do týmu vybere on nebo Kiara. Andreas si o sobě myslí až moc a ten druhý, nepamatuju si jeho jméno, je už od pohledu divný. I když ono to je vlastně jedno ne? Přemýšlím, jak dítě.

,,Tak začni, ať už můžeme hrát" pobídla Nora Andrease.

Andreas si nás všechny projel pohledem a následně usilovně přemýšlel. ,,Nelly" poukázal na mě.

Jen jsem kmitala pohledem z něho a blonďáčka vedle něho. Neochotně jsem se zvedla ze země a přešla k němu.

Stála jsem opodál jako solný sloup a sledovala, jak si kapitáni vybírají zbytek týmu.

,,Tak Louis" ozval se hlas kapitána mého týmu a následně můj starší bratr přicupital ke mně.

No tak tohle bude sranda ještě, už se nemůžu dočkat.

Bylo nám řečeno, že nejdříve bude hrát tým Kiary a Jonase. My ostatní jsme stáli opodál a sledovali celou hru. Já s Emmou, která skončila v týmu Martinuse, jsem si sedla na zem a začaly jsme velice zajímavou konverzaci.

,,Nerad vás ruším dámy při vaší velice zajímavé konverzace, ale jdeme hrát volejbal" ozval se melodický hlas mého přítele, to zní hodně dobře, a my byly nuceni si přestat povídat o tom, jak se Emma rozplácla na schodech.

,,Tak neruš" rukou začala naznačovat ať odejde a opět věnovala svůj pohled mě.

,,Si můžete povídat potom" uchechtl se.

Jenom jsem si povzdechla a natáhla ruce směrem k němu, aby mě postavil. Emma udělala totéž.

Martinus se uchechtl a chytl mě za ruce, kde mě opět pod jeho dotekem začala pálit pokožka. Zatřepala jsem se, on zatáhl a vytáhl mě na nohy.

,,Děkuju"usmála jsem se a on mi úsměv opětoval.

,,Haló zvedne mě někdo nebo se na sebe budete usmívat? Jestli jste si nevšimli, tak já jsem tady taky" ozvalo se pod námi.

Pustila jsem Tinuse a podívala se na osobu, co narušuje naší chvilku. (Wtf😂) Chytla jsem jí za ruce s úmyslem, jí postavit na nohy. Ale to bych nebyla já, kdybych jí jenom trošku nenadzvedla a následně nespadla vedle ní. Bylo vidět, že Martinus se snaží nezačít smát zatímco Emma vedle mě umírala smíchy.

,,T-tak jsi debil?" řekla mezi smíchem a začala se smát na novo. To rozesmálo i mě.

,,Nemůžu za to, že jsi tak těžká" svedla jsem vinu na ní a smála se.

Dalších pár minut jsme se tam válely na zemi a smály se jako lachtani a byly jsme rudé snad všude. No neříkejte, že byste nás nechtěli vidět.

,,Holky, přestaňte se smát, zvedněte se a jde se hrát" řekla Nora směrem k nám.

,,J-já se snažím, a-ale ono to nejde" smála se Emma dál. To už se začal smát i Martinus, až na něho pár lidí upřelo pohled.

Já si sedla a rozdýchávala nával smíchu. Musely jsme vypadat opravdu komicky.

Po nějaké době, co se Emma uklidnila a sem tam se zasmála, jsme se zvedly a přešly jsme na písek, který měl připomínat hřiště.

Hallo alle sammen!
Doufám, že jste si užili víkend hihi.
Přežijte zítřejší školu!<3
Ilyyy
✨Terry✨