2.

246 14 1
                                    

Ráno začalo tím, že na mě ten idiot neboli můj bratr skočil. ,, Já tě zabiju jednou!" Zařvala jsem a hodila po těm polštář, kterému se dokonale vyhl. ,,Pohni nebo ti spapám nutellu" zašklebil se a utekl z pokoje. Zkusí mi ji sníst a přísahám, že ho uškrtím.

Vyhrabala jsem se z postele a šla si ze skříně vytáhnout nějaké oblečení, co mi tam zbylo. Dneska. Dneska jedu na ten podělanej tábor a dva týdny tam budu trčet. Dokonalý.

Když jsem si dodělala hygienu, seběhla jsem dolů do kuchyně pro snídani. Pohled mi ale zůstal na Louisovi, jak se láduje mojí nutellou. Opakuji MOJÍ nutellou.

,, JÁ TĚ ZAVRAŽDÍM UŽ JEDNOU ALE!" zařvala jsem na něj a rychlím krokem šla k němu. On se pohotově zvedl, utíkal přede mnou a smál se jako blázen. ,,KVŮLI TOBĚ NEMÁM CO JÍST NA TOM POŠAHANÝM TÁBOŘE" na chvíli jsem se zastavila a házela po něm vražedné pohledy.

,,Aspoň se naučíš něco jíst noo" začal se smát. Já popadla pánvičku a běžela za ním. Jako dva blázni jsme běhali za sebou po celém domě. Říkám vám, že jsem měla co dělat, abych ho tou pánvičkou nepraštila po hlavě. Vždyť mi ten parchant snědl celou nutellu!

Vběhli jsme do kuchyně, kde stála mamka a koukala na nás s opravdu zvláštním pohledem. ,,Co to děláte proboha?" sjela si nás oba pohledem a skončila u mé pánvičky. ,,Chtěla mě zabít!" Vypískl Louis jak malé dítě.

,,On mi snědl celou nutellu!" vražedně jsem se na něj podívala a uklidila pánvičku. ,,Co lžeš? Snědla sis jí sama" měla jsem co dělat, abych tu pánvičku nevytáhla znovu a bouchla ho.

,,Měli byste se přichystat, za deset minut jedeme" přišel do kuchyně táta a tím ukončil naše divadlo. ,,Ugh vázně musím jet?" koukla jsem na ně a prosíkem v očích. ,, Jedeš, je to už zaplacený" otráveně jsem se na ně podívala a došla si do pokoje pro kufr.

Když jsem bratrovi dala kufr, ať ho dá do kufru od auta (divná věta 😂), sedla jsem si dovnitř. Z kapsy jsem si vytáhla sluchátka a pustila si písničky, abych nemusela poslouchat bratrovi keci, že to bude dokonalé a určitě si to užiju. Keci tohle.

X

Právě teď stojím před autem a netuším co mám dělat. Bratr se někde vytratil a nechal mě tady napospas. Děkuju no.

,,Tak já jedu. Užijte si to tady" řekl táta a nasedal do auta. Já mu jen zamávala a dál se rozhlížela kam mám jít.

,, Pojďte všichni sem prosím!" zařval nějaký pán, aby ho všichni slyšeli. Vydala jsem se teda k němu.

,, Všechny vás tady vítám! Teď prosím běžte támhle k té nástěnce, kde máte číslo vaší chatky. Poté bych poprosil, abyste přišli támhle do té budovy, abych vám řekl něco více. Děkuji mockrát" toto nemůže říct hned? Tak asi ne no.

Postavila jsem se do řady, abych zjistila číslo své chatky. Číslo 4. Teď ji ještě najít.

Chodila jsem od chatky k chatce a hledala tu, kterou potřebuju. ,,Nelly chceš pomoct?" ozval se za mnou pobavený hlas. Hned jsem poznala kdo to je. ,,Loui, kde je chatka číslo 4?" Koukla jsem na něj s prosíkem v očích. On se jenom uchechtl a vydal se nějakým směrem.

,,Tady je. Chceš pak pomoct se dostat do haly?" pobaveně se na mě podíval. ,,Hrozně vtipný. Ale asi ne. Třeba tam trefím" pousmála jsem se. ,,Okay tak zatím" mávl a odešel. ,,Ahoj"

Vyšla jsem dva schůdky do chatky na takovou terasu. Můžu říct, že se mi líbí. Je v ní sušák a na druhé straně stolek s židlemi. S nádechem jsem otevřela dveře a rozhlédla se. Stály tam tři holky, které na mě koukaly se stejně překvapeným výrazem jako já.

,,Jeee ahoooj" řekla brunetka. Vlasy má po ramena. Je štíhlé postavy a už od pohledu vypadala velmi mile. ,,Ahoj"

,,Já jsem Kiara, ale říkej mi Kia" usmála se. ,,Já jsem Nelly" už nejsem tak nervózní. Dobře Nelly pokrok.

,,Tohle je Ashley" ukázala na štíhlou blondýnku. ,,Ráda tě poznávám" usmála se na mě. ,,A tohle je Emma" ukázala na štíhlou černovlásku. ,, Věřím, že z nás budou kamarádky" vypískla Emma. ,,To doufám" usmála jsem se.

Holky jsou fakt hodně fajn. Nečekala jsem, že tady najdu někoho, jako jsou právě ony. Každá jsme si o sobě něco řekly. Zjistila jsem, že Ashley má mladší sestru, ale ta jezdí na jiný tábor. Emma je zase jedináček. A Kiara má staršího bratra, který žije v Americe. ,,Říkal, že by měl teď o prázdninách přiletět do Norska, ale tak kdo ví" usmála se.

,,Holky myslím, že bychom měly jít" řekla Emma, když koukala z okna. ,,Máš pravdu" souhlasila Ashley.

Všechny jsme vyšly ven z chatky. Já si samozřejmě nevšimla, že tam jsou ty schůdky a málem jsem se rozplácla. Někdo mě ale chytil. Koukla jsem se na mého zachránce. Stál tam blonďák vyšší postavy. Svaly mu teda nechyběly. Má hnědé kukadla jak čokoládové moře. ,,P-promiň" pustila jsem se ho a nějak si poupravila oblečení.

,,V pohodě, příště jen trošku opatrnosti" pousmál se a s dalšími kluky plus holkami odešel. Co to mělo být?

Otočila jsem se na holky, které se tvářili naprosto vykuleně. ,,Děje se něco?" starostně jsem se na ně podívala. ,,Kámo omg" slova se ujala Emma, ale to bylo všechno. Vůbec jsem nechápala, co se stalo. ,,Pak ti o tom blonďákovi něco řeknu, ale teď bychom měly opravdu jít" usmála se Kiara a vydala se směrem k budově.

Vešly jsme tam a mně se vyskytl výhled na celou místnost. Byla velká a plná stolů s židlemi. Na jedné straně bylo takové menší pódium. Vedle toho se skládal stůl s okýnkem. Zřejmě jídelna toto je.

S holkama jsme si sedly k jednomu stolu. Pohledem jsem vyhlédla Louise, který se na mě usmál. Jelikož máme ještě chvilku čas, vydala jsem se k němu. ,,Ahoj" usmála jsem se na něj. ,,No ahoj, tak co? Trefila jsi sem?" Začal se smát. ,,Debile" plácla jsem ho přes rameno. ,,Ale jo trefila, holky mi pomohly se sem dostat" usmála jsem se. ,,To je dobře. Tyhle tři jsou opravdu milé. Máš štěstí"

,,Díky no. A Loui co tohle je vůbec za tábor? Vůbec jsi mi to neřekl" vražedně jsem se na něj podívala. ,,Nech se překvapit do poslední chvíle Nelly" mrkl na mě. Blbec. ,,Dobře. Tak já jdu ahoj" rozloučila jsem se s ní a vydala se zpátky k holkám.

,,Ty se znáš s Louisem?" překvapeně se na ně podívala Ashley. ,,Jo. Je to můj bratr" pousmála jsem se. ,, Proč?" nechápavě jsem se na ní podívala. ,,Ashley na něj má crush" zahihňala se Emma. Ashley na ní jenom vrhla vražedný pohled a nic neříkala.

Ahooj❤️
Tahle kapitola je trošku delší. Snad se vám aspoň trošku líbí ❤️
✨Terry✨

Tábor [Martinus Gunnarsen]Kde žijí příběhy. Začni objevovat