13. výlet

908 30 1
                                    

Za tu fotku mě prosím nezabijte, dělala jsem ji asi 15 - 20 minut. Chtěla jsem aby tam byla Lucka a ne někdo jiný

~Lucka~
Už jsme všichni po snídani a převlečení ve sportovním. Právě vyrážíme na výlet, někam na nějakou rozhlednu, je to asi 9,7 km takže ujdeme něco okolo 19,4 km😳 a ještě ke všemu je asi 34°C🥵 takže asi umřu.

Jsme už asi v půlce cesty těch prvních 9,7 km a mě je šílený vedro a jelikož jsem s holkama blbky tak nemáme ani jedna piti🤦
L: ty vole, já mám žízeň
M: tak se napí
L: noooo....to nebude tak lehký
M: proč by to nemělo být lehký?
L: protože jsem si zapomela pití na pokoji
M: ježiš ty si jelito, tak řekni holkám
L: to taky nepůjde
M: nechceš mi říct že si taky zapomela pití na pokoji
L: chci ale neřeknu
M: vy jste takový blbky, fakt že jo
L: hele, za to co si teď řekl tak večer nic nebude
M: a ono by něco bylo
L: kdyby si chtěl tak jo, ale za to co si řekl tak nic nebude
M: 😔😔
M: a co musím udělat aby večer něco bylo
L: 1. Odvolat to co si řekl. 2. Dát mi napít. 3. Cestou zpátky mě nést na zádech
M: Oki, ale u té 3. musím celou dobu zpátky?
L: ne, protože by jsme se asi přizabili. Prostě až řeknu tak ti vylezu na záda a ty mě poneses až do tábora
M: tak platí, a tady máš to pití
L: dík

Takhle se smlouvá 😅. A jen aby jste si neříkali že nás museli všichni slyšet, tak jsem šli docela daleko od nich takže nás slyšet nemohli😅😉

Potom co jsem se napila, jsem pití vrátila Matymu do batohu a pokračovali jsme dál v cestě.

Když jsme došli na rozhlednu, tak jsme se mohli rozhodnout jestli půjdeme nahoru na vyhlídku nebo zůstaneme dole, samozřejmě jsem šla nahoru i když se bojím výšek (to je důvod proč spím na dolní části postele) tak jsem tam šla. Přiznávám že mě trochu Maty donutil, co bych pro něj neudělala ještě by mi ho tam někdo zbalil😅. Celou cestu nahoru jsme šli s propletenejma prstama, a já se k němu tiskla.

Stálo to za to, si to vyšlapat nahoru byl tam krásný výhled a byl vidět i náš "kemp". Za odměnu jsme si koupili nanuk nebo něco jiného k mlsání, já si samozřejmě vzala nanuka. Kdo by si ho taky ve 34°C nevzal.🍦

Ještě jsme si vymáchali nohy v potoku, a pak už šli dolů do "kempu".

Když jsme sešli ten nejstrmější kopec. Tak jsem řekla Matymu
L: už
M: co už?
L: no už chci vzít na záda
M: tak pojď
Hned potom se skrčil, přece jenom je o hlavu vyšší. Jen co se trochu skrčil tak jsem mu skočila na záda a obmotala mu nohy kolem pasu a ruce mu dala na ramena, on mě chytil lehce pod zadkem abych mu nespadla (batoh jsem měla já na zádech). A takhle jsme došli až do "kempu".

Po cestě to samé udělali i holky, a vymluvyly se tak že by večer byly moc unavené a tak by usnuly a nic by nebylo, na to kluci reagovali tak že si je hned vysadili na záda a chytli je stejně jako Maty mě. Samozřejmě všechny ostatní holky tak "trochu" žárlily 😈😼😅

Když jsme došli do "kempu" tak už byla připravená svačina, byl chleba s máslem a medem😋. Hned po svačině jsem šla do pokoje a lehla si do postele, že budu odpočívat. Ale to by mi to nesmělo přerušit klepání na dveře. Já tu Natálii zabiju, měla být u holek nebo u Vity.
Ťuk, ťuk
(Twl, lepší zvuk fakt nemůžu vymyslet; pozn. autorky)
L: joooo, už jdu
Když jsem otevřela dveře tak tam byl/a.........
-----------------------------------------------------------

To jsem ale zlá co😈.

Kdo to asi je?

A co se stane potom?

Odpovědi na tyto otázky se dozvíte v příštím díle.

Zkuste si typnout kdo to asi je, a když tak i hlasujte⭐ nebo napište jiný komentář💬

Jinak doufám že se vám další kapitola líbila, už se můžete těšit na další. Možná vyjde ještě dnes, maximálně zítra 😝

GEEK CAMP-(SMTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat